Zastřeliti
Zastřeliti, střel, le (íc), il, en, ení; za- stříleti, el, en, ení; zastřelovati = postřeliti, anschiessen; střelou zabiti, nieder-, todt-, erschiessen. —koho kam (postřeliti): mezi žebra, v bok. Troj. I z-lí Mikulíka z Krtel v samé čelo. Pč. 42. A v ty časy oblehl Žižka hrad Rábí a tu jest zastřelen do dru- hého oka. Dač. I. 14. Že málem krále v ruku zastřelichu. Alx V. v. 2125. (HP. 51.). Ako najlepšie kúpala sa, šuhaj namieril a naj- krajšiu diovku jej zastrelil do srdca. Dbš. Sl. pov. VIII. 26. — koho. Tys mne smr- telné zastřelil (postřelil). Troj. Z. (střelením zabiti) člověka, V., jelena, zvěř, D., holuba (také = zalhati si). Prov. Zastreliť ho, mie- šateľa jedov. Zbr. Lžd. 108. Číhá na ťa mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Sš. P. 695. Dvaja otcovia a dvaja synovia šli na lov a zastrelili troch zajacov a keď sa de- lili, dostal každý jednoho. Jak to možno? (Bol otec, syn a vnuk). Na Slov. Šd. — koho čím: kulkou, broky, šípem. D. — koho kde. Kdo doma dojídá, na vojně ho nezastřelí. Prov. Z. někoho v lese, na cestě a p. Sš. P. 523. — koho jak. Z-li ho dle usnesení soudu. Us. Jan Vok. Řičan sám se zoufale zastřelil. Dač. I. 82. Zastrelím tě ako vrabca, Lipa I. 60., ako psa. Zbr. Hry 63. Zastřelil psa přes všecky prosby své rodiny. Trmal z-lil nechtě ujce svého. Dač. I. 205. — proč: pro pytlačení. — kdy: na vojně, Us., při krádeži. Us. — komu co. Pri Prešporku na Dunaji húsky sa perú. Vezmi, šuhaj, karabinčok, zastrel si jednu. Ja tie húsky nezastrelím, já tie húsky znám: to sú húsky mojej Zuzky, čo k nej chodievam. Sl. spv. IV. 121.