Hrtáň
Hrtáň, ě, m. (chřtán), jen ve smyslu po- tupném ; též nadávkou: Ty hrtáňu! Ten má dobrý h. (hodně pije, pojí). U Hostýna. Zkl. Máme doma mnoho h-ňů (jedlíků). Val. Vck. H. = piják, žrout. Brt. — H., os. jm. Vck.