2. Dům
2. Dům, gt. domu, laš. dumu. Tč. Na Zlínsku dóm. Brt, Cf. Mkl. aL. 63., Etym. 48. — D. = vše, kde se můze člověk před zimou, deštěm, vedrem pŕichrániti. U Polic. — D. = stavení, das Haus. Držení domu, der Hausbesitz, hledání v domě, die Haus- durchsuchung. J. tr. D. dopRavní, zasýlatel- ský, Speditions-, obchodní, Handlungs-. Sp. Můj muž je pořád v domě = doma. Mor. Kurz. Na tom našem domě plavý kohut pěje, z chudobne dzěvečky ledakdo se směje. Sš. P. 355. I řek! mi žid v jeho domu; Přišli jsú do jeho domu na vino; I nešsen do domu k mateři; Prodal jsem jemu duom se všiem statkem, co v domu bylo; Túžili na Vachu, že jim na erbu otce jich sedí, totiž na domu. NB. Tč. 4., 53., 105., 157., 262. D. celný. 1579. Domové měští a statkové šosovní k soudům městským náležejí. Vz Zř. zem. Jir. X. 2. Domem někoho pohnati = pohnati z toho sídla, kde kdo bydlí; půhon domem jest protivou půhonu trhem. Kn. rož. Bdl. čl. 18. Svůj d. jest peklo i ráj. 1497. Minst. Mír tomuto domovi. ZN. Domovi tvému slušie svatosť. Ž. wit. 92. 5. Chceš-li rád pevnému domu, řač od dřievie nedělati. N. Rada v. 1654. Čísti písmo sv. v domech; Nelze domu bez základu udělati. Št. Kn. š. 6., 7. Dům hučí, hospodář čučí, hospodáře chytnou, dům uteče okny ven (voda, ryba). Mor. Brt. Domy římské a řecké, vz Vlšk. 492. D. staro- slovanský. Vz Listy filol. I. 33. Co v kou- peném domě kupci náleželo; Dům dvěma náležitý když jeden prodal; Kdo dům pro- najatý prodal; D. radní; D. radní místo vý- sadné; D. odkázaný nepojímal s sebou ná- bytkov a svršků; D. svůj tak stavěj, aby jinému neškodil; D. kdo z nova stavěti chtěl; Domu jménem co se rozumělo; Z domů panských v městech před právem městským odpovídati se mělo. Vz Cor. jur. IV. 3. 411. — D. —sněm, soud. D. dolní, d. obecných, d. horní, d. lordů. Zl. D. = stoličné shro- maždění. Rb. Se vším musel na dům (na soud). Bl. Živ. Aug. 41. — D. = hospodářství atd. Na marnosti nedávej nic z domu. Glč. I. 83. Což jsú v svých domích měli. Půh. II. 122. = D. = rodina. Dome Jakubův. BO. V písmě duom často rod miení. Št. Kn. š. 88. Hospodin požehnal domu Israhelovu, Aaronovu. Ž. wit. 113. 12. (20.). — D. = síň, světnice. V druhém domě říká se m.: v druhé světnici téhož domu, od toho druho- domský. V Držkovsku. Kodym. Také na Plassku a u Klatov. BPk.