Důvod
Důvod (zastar. dóvod), u, důvodek, dku, důvodeček, čku, m. — D. = dovedení kam, das Hinführen, die Leitung. — D. = dovedení něčeho, vykonání, die Ausführung. Tkad. — D. = dovedení pravdy, i čím se dovodí, důklad, průvod, důkaz, Beweis, Grund, Be- weisgrund, Bewegungsgrund. Jg. Vz Důkaz. D. mocný, nepřemožený, Br., rozumný, Troj., dostatečný, Volk., patrný, Toms., k pátrání po něčem, zmatečný n. zrušovací (Nichtig- keitsgrund), J. tr., d. pojmenování, určení, hlavní, porážející (poražecí), pohnutný, donu- covací, svolený, puštěný (zugestandener Be- weisgrund), odporný, zlibný (argumentum delectans), dokazovací, přemlouvací, vedlejší n. odvozený, po pravdě, neomylný n. před- mětný, připuštěný, podmětný, po lidsku, Nz., nepřímý, odporný (Gegengrund), přímý, rozu- mový (Vernunftgrund), věcný (Realgrund), Hš., d. rozumu (z rozumu vedený, rozumový), Nz., zdánlivý, možnosti, obstojný, platný, potvrzující, práva, vývratný, rozhodný, Sm., právní (k brání, přijímání něčeho). Rk. V lo- gice: empirický (zkušebný) a logický. Dóvod jest mylné a pochybné věci pravie učiněné doličení (zpravenie). Pr. Kut. Na důvody pozor dávají, jsou-li podstatní a platní a ne povrchně toliko zbílení aneb dokonce falešní. Smrž. To já mám za mocný d. Br. Ten d. státi nemůže (je slabý). Br. Můž toho rozumným důvodem dovésti, nemá mlčeti. Troj. Mocnými důvody na hlavu někoho poraziti. Br. Důvody koho přemoci. V. Z jistého důvodu zavříti. V. To měli na d. starožitnosti rodu svého. V. Důvody něco stvrditi. Volk. Jaké máte d-dy? D. Toho d. také v tom leží. Proch. Vyslyševše všecky průvody a důvody a obrany. Schön. D-dy něco opatřiti. J. tr. D. odpadá, lépe: přestává, pomíjí. J. tr. D-dy (akk. ) k něčemu vésti; Nauka o důvodech; d-dy odrážeti, smítati, vyvraceti, vésti, klásti; d-dy proti něčemu; d. pravidla počtářského; podobnosť z d-dův; d-dy zviklati, v po- chybnosť přivésti; odporné d-dy porážeti; někoho svými d-dy na hlavu poraziti. Nz. Důvody k skutku činiti, Beweise zu einer Thatsache anführen. Bart. II. 2. — Důvod a odvod (Beweis und Gegenbeweis oder Replik bei Gerichten). Kom. D-dy položiti. L. — D. školní = zkouška. L.