Srdce
Srdce. Cf. Mkl. Etym. 292, Mkl. aL. 264. Srdečko, vz -ečko. Srdca. Ev. olom. 96., 106. Z srdec. Ev. víd. 71., Ev. olom 94., 95, 212. Gt. srdcí. Ev. olom. 80., 300. ,V srdcech' ve starších spisech m.: v srd- cích. D. Lhrg. 188. S. tepenné či levé, cor arteriosum, sinistrum, žilné či pravé, cor venosum, dextrum. Vz Ott. II. 324. S. býčí, cor taurinum, dvojdutinové, c. biloculare, klkovaté, c. villosum, trojdutinové, c. trilo- culare; řez srdce, cardiotomia, třesení srdce, cardiotomus, zmítání-se srdce, cardiopalmus, ztučnění n. ztučnělé srdce, cor adiposum. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 354. Vada s. Vz Slov. zdrav. 392. Bolí ma proti srdcu, in der Magengrube. Slov. Phľd. XI. 315. Div se mu s. nezastavilo (lekem). Zr. Některým s. rozdřeli. Výb. II. 11. Na lačné s. (na lačný žaludek). Slov. LObz. XIX. 270. Keď dakoho žalúdok bolí, povie: ,Čosi ma tlačí tuto proti srdcu' a rovno ukáže na žalúdok. Slov. Phľd. VI. 210 Tobě dobře, můj sy- nečku, a mně ne, tobě líčka červeňajú a mně ne; tobě líčka červeňajú jak červená růžička, a mně líčka červeňajú jak zelená travička. Tobě roste za klobúkem tulipán a mně roste pod srdečkem mladý pán. Val. Vck. — S. = sídlo citů atd. Odešli se srd- cem lehkým. Hdk. Lidé nečistého srdce. Pass. Žádná bolesť není tak veliká jako bolesť srdce. Výb. II. 1658. S. jest malé, ale mnoho zmýšlá. Slov. Tč. Ti přiezň jmajú na vezření a s. vždy zloby miení. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Čím s. jest pře- plněno, tím ústa přetékají; Co v srdci vře, v ústech kypí, Dobré s. nehezké tváři krásy dodává. Us. Hkš., Bž. Ústa a srdce nemá daleko od sebe (vše hned poví). Šml. Ústa a s mu daleko od sebe stojí. Lpř. Jakož ve vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak s. člověka člověku. Us. Bž. — S. = prostředek něčeho. V srdci lesní pouště. Kká. — S. = cit, úmysl, duše atd. Vaše s nevěří, jak mi bylo. Us Tkč. Neznám člo- věka, pokud jsem s ním nepohovořil a do srdce mu nenahlédl. Sá. S. ze zlata. Čch. Šablu mu podala, honem odskočila, na jeho srdečku zradu ucítila. Sš. P. 122. Cožkoli mluví, z pravého s. mluví (upřímně). Výb. II. 1637. Račiž naše s. osvítiti; Vším srd- cem k tobě volámy. Výb. II. 25., 16. Mámenetoliko ústy, ale i srdcem věřiti; Miluj Bohaze všeho svého s ; Aby milovali Boha všímsrdcem; Žádati něčeho vším srdcem. Št.Kn. š. 16., 36., 52. Pokorné s. jest nej-dražší poklad. Us. Bž. — S. = tajné cityatd. Každého pak vie Bóh srdce. Št Kn. š.163. Buoh, jenž každého s. vidí. Ib. 11.— S. = láska atd. Miloval ji srdcem srdcesvého Šml. Lnula k ní celým srdcem. Hrts.S. mi skočilo rovnou cestou v tebe. BrodzHodil jsem si v s. těžký boj (lásky). Ib.Přel. Soukup. Prudkým ohněm velkej láskysrdce's mi podpálila. Koll Zp II. 270. Onbyl druhé s jeho Wtr. exc. Co ze srdcenejde, v srdci se neujme. Us. Co není odsrdca, neide k srdcu (pastorek a macecha).Brt. Co (milující) v srdci nosí, o to sebojí. Us. Němc. Ze srdce ji pustil. Jrsk.I když studené s., přece je upřímné. Us.Horká že svoboda, ked s. v zajatí, a tenšuhaj švárný nechce ho odkliatí. Bl. Ps. 9.Má to dievča švárne čarodějné oči, v nichsa jak na vode vír preprudký točí. A tenvír ma chytil, už som celý prečka, padolsom až na dno milej do srdiečka. Bl. Ps. 8.Jedno s. druhého se týká; Kde s. leží, tami oko běží. Us. Bž. — S. = smělosť. Nemák tomu s. Jrsk. Tou nehodou s. nepotratil.Šf. Strž. II. 88. Neb obrové s. jmieše. Alx.Vezma s. mužské Výb. II. 42. Kdo si s.dodává, se štěstím se potkává. Lpř. — S. = druh unášeče soustruhu, Herz. Vz Včř. II. 63. — S. = rybník v Písecku.