DrahýDrahý;
drah, a, o; komp.
dražší, u lidu slyšeti jen:
draší. Vzžš. Kts.
Drahoučký(dříve:
drahůčký).
Draho,
draze; komp.
drážeji,
dráže,
dráž. — D. = za mnoho peněz koupený, theuer, nicht wohlfeil. Všecky věci
drahé jsou. V.
Draho do pytle,
draho z pytle. Prov. Vz Ničema. Lb. To mne
draho stojí. Jg. Na dluh nic
draho není. Prov. Nekoupím tak
draho toho, čehož bych litoval mnoho. Lom.
Draho,
draze přijde. D. Ten dům je
drahý. Us. To není
drahé. Us., D.
Drah za haléř. Vz Ničema. Lb. Darmo
drahý. Vz Nepo- třebný. C. Darmo
drahý (někdy také = hloupý). Š. a Ž., V. Skupujíce lacino chovají na
draho. Br. Obilí na
draho chovati (
dráže prodávati). V. Nic
drážeji nestojí, jako to, co se prosbou kupuje. Kom.
Draho n.
draze něco koupiti, prodati.
Dražší věci chutnější. Za
drahé peníze něco koupiti. L. Vz stran přísloví také: Masť, Apatyka. Č. — D. = velkou platnosť, cenu mající, nákladný, von hohem Werthe, kostbar, edel. Jg. D. kámen, kovy, kamení, krajky, klenot, masť, helmice, tajemství (důležité). Jg. — D. = milý, vzácný, hoch geachtet, geschätzt. Můj
drahý! má
drahá ! Žehnám tě,
drahé dítě.
Draze si ho vážím. Jel.
Draze vážený přítel. Jel. On si to
draze váží. Háj. Komu
drah živótek. Rkk. 52. D. od čeho, vz Od. — Jak
drahý ? jak
draho ? wie theuer? Jak
drahý (= zač) loket toho sukna? Jak
draho jsi koupil? — D. =
draho prodávající, theuer, theuer verkaufend. Ten kupec je
drahý. — s čím: Nebuď s tím
drahý, co tě nic nestojí. Jg. — v čem
drahý býti =
dražiti se, sich nicht leicht geben.
Drahým se dělati, činiti (nechtíti poslouchati). Ros.
Draze si vésti (z
dráhati se, spröde thun). V. — D. čas, rok, léta. Us. Vz
Drahosť. Theuere Zeit, Nothjahr. —
Drahé koření (vonné, chutné do jídel). Us. Gewürz, Specerei.