Dráha
Dráha (drahá) = cesta. Strsl. draga, Thal, Furche. Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol. VII. 46. D. země. Vz Schd. I. 223. D. říčná, die Flussbahn, splavná či vodní, die Flus- strasse, Sl. les , životní, básnická, spisova- telská, těles nebeských (elliptická, parabo- lická, hyperbolická), Us. Pdl., přímočárná, křivočárná, Mj. 151., vzdušná či athmosfae- rická či pneumatická, mostNá, vozová, NA. IV. 221., 226., 227., literarní, Mus. 1880. 366., planetarní, vlasaticová, Stč. Zem. 162., 250, obchodní. KP. I. 228. Dráhu zavříti. Sl. les. Čára, kteRou těleso v běhu popisuje, slove d., kteRá jest buď přímá nebo křivá. Mj. 151. PokRok na dráze osvěty národní. Mus. 1880. 486. Pluli po vodních drahách. J. Lpř. Na verejnej dráhe žitia. Kyt. 1876. 30. Na nové dráhy se dáti. Dch. — D. = rada, pomoc, Rath, Hilfe. Brt. D. 207. Nevím tomu drahy (nevím, co s tím, jak tomu pomoci). Na Zlinsku. Brt., Vck. — D. = koliště, okol, obora. Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 41. — D. mléčná. Vz Stč. Zem. 152. — D. kniežecie = knížecí komonstvo. GP. 152. — D. železná. D. spojovací, Verbindungsbahn, lanová, Zpr. arch X. 76., dopravná, koňská, lokomotivná, poboční, místní, samočinná, se stojatým pa- rostrojem, visutá či PalmeROva, NA. IV. 153., 203., 216., 217., 219., hlavní, lokalní (sekun- darní, vicinalní), průmyslová, úzkokolejná, širokokolejná, horská, silniční, Zpr. arch., buštěhradská, západní, státní, Františka Josefa, severozápadní, pražskoduchcovská, kralupskoturnovská atd. Vz Železnice. — D. = způsob, úprava. Ta (Mlada) jide do
Říma v kniežeciej drázě. Dal. 55 Máš ruce
(nohy) jak drahý = nečisté. Val. Vck. Černý
jako drahý. Brt. — D. = nárazná plocha
kladiva mající podobu většího čtverce nebo
kruhu, die Bahn. Vz Ploska. Včř. Z. II. 10,
Sl. les. — D. = vrchní plocha kovadliny,
die Ambossbahn. Včř. Z. II. 11., SI. les. — D., ves u N. Kdyně; sam. u Vamberka, Rychnova, Čimelic, Milína.