DrahýDrahý; drah, a, o; komp. dražší, u lidu slyšeti jen: draší. Vzžš. Kts. Drahoučký(dříve: drahůčký). Draho, draze; komp. drážeji, dráže, dráž. — D. = za mnoho peněz koupený, theuer, nicht wohlfeil. Všecky věci drahé jsou. V. Draho do pytle, draho z pytle. Prov. Vz Ničema. Lb. To mne draho stojí. Jg. Na dluh nic draho není. Prov. Nekoupím tak draho toho, čehož bych litoval mnoho. Lom. Draho, draze přijde. D. Ten dům je drahý. Us. To není drahé. Us., D. Drah za haléř. Vz Ničema. Lb. Darmo drahý. Vz Nepo- třebný. C. Darmo drahý (někdy také = hloupý). Š. a Ž., V. Skupujíce lacino chovají na draho. Br. Obilí na draho chovati (dráže prodávati). V. Nic drážeji nestojí, jako to, co se prosbou kupuje. Kom. Draho n. draze něco koupiti, prodati. Dražší věci chutnější. Za drahé peníze něco koupiti. L. Vz stran přísloví také: Masť, Apatyka. Č. — D. = velkou platnosť, cenu mající, nákladný, von hohem Werthe, kostbar, edel. Jg. D. kámen, kovy, kamení, krajky, klenot, masť, helmice, tajemství (důležité). Jg. — D. = milý, vzácný, hoch geachtet, geschätzt. Můj drahý! má drahá ! Žehnám tě, drahé dítě. Draze si ho vážím. Jel. Draze vážený přítel. Jel. On si to draze váží. Háj. Komu drah živótek. Rkk. 52. D. od čeho, vz Od. — Jak drahý ? jak draho ? wie theuer? Jak drahý (= zač) loket toho sukna? Jak draho jsi koupil? — D. = draho prodávající, theuer, theuer verkaufend. Ten kupec je drahý. — s čím: Nebuď s tím drahý, co tě nic nestojí. Jg. — v čem drahý býti = dražiti se, sich nicht leicht geben. Drahým se dělati, činiti (nechtíti poslouchati). Ros. Draze si vésti (zdráhati se, spröde thun). V. — D. čas, rok, léta. Us. Vz Drahosť. Theuere Zeit, Nothjahr. — Drahé koření (vonné, chutné do jídel). Us. Gewürz, Specerei.
