Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    1 - 100   101 - 200   201 - 300   301 - 400   401 - 500   501 - 600   601 - 700  
    Nalezeno: 693x

    1 Druhák
    Druhák, a, m., druhý po kom, druhý pohů- nek, der Reitknecht, — D. = druhý roj včel. Jg. ...
    1

    1 Druhý
    Druhý, druh, a, o (dříve: vterý). Vz Vterý (shoduje se s řec. áevtecoc. Schl. ). — D. = po prvním nastupující, ...
    2

    4 Úterý
    Úterý m.: vterý ( = druhý), gt. úterého, dat. úterému atd.; podlé Nový. Ú. = vterý (strč. vtorý, Ht. ...
    3

    7 Rozlišiti co jak
    Rozlišiti co jak: druhy přesně. Dk.— kde. Něco v sobě dokonale r. Dk. Aesth. 6. Oba druhy mají původ ...
    4

    2 Osmnáct n. osmnácte
    Osmnáct n. osmnácte,gt. -ti, achtzehn.V. Na Příbramště : osnáct (sednácť) m. osn-náct; cf. Osm. Prk. ...
    5

    1 Kakao
    Kakao, a, n. = hnědé asi jako mandle veliké, drtivou, začervenale hnědou slupinou potažené semeno stromu ...
    6

    4 Vterý, vtorý
    Vterý, vtorý, strslov. = druhý, der an- dere, zweite, -terý je přípona komparativu -tt(io, původ, -tara, ...
    7

    5 Cecek
    Cecek, struk, mamma. Cf. Mkl. Etym. (stsáti) 29. Sv. ruk. 314. Jeden drží za rohy, druhý za cecky (jeden ...
    8

    8 Blázen
    Blázen. Nieto väčších bláznov nad kňaza, rechtora a baníka; lebo kňaz ten oblieka na vrch čo druhý na ...
    9

    7 Tabák
    Tabák. Cf. Dlj. 47., Kram, slov., Rosc. 133., Mllr. 71, KP. VI. 576., Slov. zdrav. 363., Čs. lk. (rejstřík). ...
    10

    2 Prd, u, prdek
    Prd, u, prdek, dku, prdeček, čku, m., der Furz, Farz. Co prd v lucerně (o člověku hřmot dělajícím bez ...
    11

    7 Ostředek
    Ostředek. Celá role rozdělí se na více hrádek čili o-dků, každý z těchto o-dků má vyvýšený hřbet, sám ...
    12

    6 Druhé
    Druhé, vz Druhý. ...
    13

    10 Vobden
    Vobden = ob den, každý druhý den. Us. Dšk. Km. 51. ...
    14

    8 Podlejší
    Podlejší = vedlejší. Druhý p. dům. Kat. z Žer. II.101. ...
    15

    7 Planý
    Planý bratranec = druhý. Lib. NZ. I. 457. ...
    16

    7 Obiliny
    Obiliny, f. = druhy obilí. Mor. Rgl., Šd. ...
    17

    1 Druhýmecítmý
    Druhýmecítmý — dvacátý druhý. St. skl. ...
    18

    7 Kontráš
    Kontráš, e, m. = druhý houslista. Mor. Brt. ...
    19

    6 Dvaterý
    Dvaterý (Vký.), zbytečně m.: druhý. ...
    20

    9 Lapaj
    Lapaj jeden jako druhý. Záť. Př. 11. ...
    21

    2 Podkuchaří
    Podkuchaří, ího, m., druhý kuchař, der Unterkoch. D. ...
    22

    8 Zpěv
    Zpěv. Jeho druhy. Cf. Hostn. 126. ...
    23

    7 Vstupeň
    Vstupeň. A toj' druhý prospěch neb v. člověčí. Št. Kn. š. 178. ...
    24

    3 Secundari-us
    Secundari-us, a, m., lat., druhý lékař v nemocnici. ...
    25

    7 Prehýňať
    Prehýňať = přehýbati. Slov. P-ňa sa na druhý rok. Rr. bb. ...
    26

    8 Vlasník
    Vlasník, a, vlastenec, nce, m. = druhý bratranec. Han., záp. Mor. Brt, D. II. 460. ...
    27

    5 Žvanec
    Žvanec, nce, žvaneček, čku, žvánek, nku, m. = žvýkané jídlo, das Gekaute. Ler., Ktk., Sd., Knrz. Tabákový ...
    28

    1 Čepec
    Čepec, pce, čepeček, čku, m. Die Haube. Č. pro ženské, pro děti. Druhy: bulka, ryčka, kyka, kápka. Šp. ...
    29

    10 Nyška
    Nyška, vz Niška. Nýt. Druhy nýtů vz v Ott. XVIII. 518. ...
    30

    10 Částečný
    Částečný = zvláštní, podrobný. Druhý díl bude č-ný. Kom. Did. 16. ...
    31

    9 Tesati
    Tesati. Druhý vzor časování sloves V. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 347, 360. ...
    32

    3 Sekund
    Sekund hráti = na druhý n. provazecí nástroj. ...
    33

    1 Alter ego
    Alter ego, lat., druhý já (plnomocný zá- stupce, náměstník). ...
    34

    8 Réva
    Réva, ze sthněm. rëba. Gb. H. ml. I. 423. Druhy rév pěstované na Mor. Vz Brt. D. II. 440. ...
    35

    7 Milíček
    Milíček, čku, m. = prst nejmenovauý = druhý od malíčku. Mor. Brt. ...
    36

    5 Zpopáckati koho
    Zpopáckati koho. Keď ho na druhý raz z-káme. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 82. ...
    37

    7 Pospíleti. — kým
    Pospíleti. — kým. Druhý, jenž Bohem p-lé. Hr. rk. 273. — Výb I. 349. Cf. Spíleti. ...
    38

    9 Mříže
    Mříže. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 215. Rozličné druhy mříží. Vz KP. VII 543. ...
    39

    8 Odkvačiti
    Odkvačiti. Druhý ju o-čil (obesenou). Phľd. 1895. 29. ...
    40

    7 Druhý
    Druhý. Jie samé druhé (těhotné) čekal Výb. I. 473. ...
    41

    7 Probřísti kudy
    Probřísti kudy: potokem. —kam: na druhý břeh. Us. Pdl. ...
    42

    7 Odonud
    Odonud. Jeden otsud a druhý otonud. BO. — Č. Rž. XCVIII. ...
    43

    10 Štítiti
    Štítiti = chrániti (štítem). — koho. Své druhy štítil. Msn. II. 296., 458. ...
    44

    10 Mitmamo
    Mitmamo. Fósa mu růstóm. = jeden sem, druhý tam. Brt. Slov, ...
    45

    2 Poveselí
    Poveselí, n., mladé veselí, druhý den svatby, die Nachhochzeit. Ros. ...
    46

    2 Přehad
    Přehad, u, m., druhý odhad, zweite re- vidirende Schätzung. J. tr. ...
    47

    7 Spižník
    Spižník, u, m. = druhý vor za předákem, die zweite Flosstafel. Na Labi. Špd. ...
    48

    10 Kontráš
    Kontráš, e, m. = kdo zpívá n. hraje druhý hlas. Brt. Slov. ...
    49

    9 Uhel
    Uhel. Uhoľ žeravý hreje druhý. Zát. Př VIII. 344. ...
    50

    1 Druhýnádstý
    Druhýnádstý — druhý na desátý = dva- náctý, der zwölfte, zastr. Št. ...
    51

    5 Zemänček
    Zemänček, čka, m. = zemánek. Taký z. ako druhý (pohrdlivě). Klčk. Zb. III. 29. ...
    52

    8 Postjotovaný. P
    Postjotovaný. P. samohlásky, jejichž člen druhý jest i: dej, pij. Vz Gb. II. ml. I. 89. ...
    53

    6 Lákavý
    Lákavý = lekavý. Druhý holub 1'akavý. Slov. Phld. VII. 40. ...
    54

    7 Přepomněti něco
    Přepomněti něco, vergessen. Laš. Tč. P-mnel to na druhý den (odložil). Slavia 109. ...
    55

    10 Film
    Film, u, m. Kinematograf s dvanácti druhy filmu. Nár. list. 20. /3. 1897. ...
    56

    3 Rodovati
    Rodovati, rozličné druhy na jeden spo- lečný rod přiváděti, generalisiren. Mus. XI. 177. ...
    57

    9 Rektor
    Rektor. První učitel školy byl ?., druhý kollega. Wtr. Vys. šk. 156., Wtr. Part. 144. nn. ...
    58

    6 Hojno
    Hojno. Naraz h., na druhý raz h. (o ne- šetrném). Slov. Zátur. — H., míst. jm. Tk. IV. 405., 406. ...
    59

    5 Buděné
    Buděné, ého, n. Choditi po b-ném = zváti na druhý den po svatbě na svačinu. Na Vsacku. Vck. ...
    60

    6 Nárub
    Nárub, u, m. = prvý rub, za nímž ná- sleduje druhý a odrub. V tělocv. Rgl. ...
    61

    4 Vkamaráditi se kam
    Vkamaráditi se kam, in Kameradschaft treten. V. se do něčí společnosti, mezi sou- druhy. Us. Tč. ...
    62

    9 Brandzól
    Brandzól, u, m., z něm. Brandsohle = druhý, vnitřní podešev. Sbor. slov. III. 32. ...
    63

    6 Nakop
    Nakop, u, m. = prvý kop, za nímž je druhý kop nebo odkop. V tělocv. Rgl. ...
    64

    5 Cerealie
    Cerealie, í, pl., f. = plodiny zemské, obilné druhy, Feldfrüchte, Getreidearten. Kh. ...
    65

    8 Točnice
    Točnice, e, ť. T. a rozličné druhy vozíků. Bellman. Kurýr 1893. (Dhn.). ...
    66

    4 Titiové
    Titiové, kmen Sabinský, druhý tří kmenů ve starém Římě. S. N. ...
    67

    1 Mulat, a
    Mulat, a, m., z rodičů, z nichž jeden byl bílý a druhý černý. Tl. Vz S. N. ...
    68

    5 Čapovec
    Čapovec, vce, m. = druhý obratlík krkový, zweiter Halswirbel, Dreher. Hdk. C. 377. ...
    69

    9 Nechanec
    Nechanec, n??, m. Jest pravý druhý n. (lakomec, dráč). Rybay. ...
    70

    4 Tarmak
    Tarmak, u, m. = dobytčí trh (v Přerově první den; druhý den hlavní trh, jarmak). Kd. ...
    71

    2 Pechauec
    Pechauec, nce, m., vlastní jméno. Jest pravý (druhý) P. Prov., Jg. ...
    72

    5 Zambové
    Zambové z rodičův, z nichž jeden byl rudý a druhý černý. Tl. ...
    73

    9 Kollega
    Kollega ve škole byl druhý učitel, první byl rektor školy. Wtr. Vys. šk. 156., Wtr. Živ. vys. šk. 18 ...
    74

    1 Klikorohý
    Klikorohý, krummhörnig. K. kráva (u níž jeden roh stočen ku předu, druhý pak do zadu). Dch. ...
    75

    4 Vterokněz
    Vterokněz, e, m. = druhý velekněz (u židů), zástupce a náměstek velekněze, der Sagan. Sš. L. 50. (Hý. ...
    76

    2 Přesycení
    Přesycení, n., die Uibersättigung. Jg. Jeden p-ním říhá, druhý hladem vzývá. Dl. P-ním otupělý. Dch. ...
    77

    5 Běhúnek
    Běhúnek, nka, m. A druhý byl mladší, tomu jména nepomním, než byl jest již b. Arch. I. 178. ...
    78

    7 Druhovatelka, druhovačka
    Druhovatelka, druhovačka, y, f. = žena, která vlnu a p. na druhy dělí, sortirt Us. Rgl. ...
    79

    10 Brknouti
    Brknouti, vz Brkať. Ti brknou přes druhy své opilé (utekou) Kká. Sion ?. 246. ...
    80

    9 Buděná
    Buděná, é, ť. Chodit na b-nou = druhý den po svatbě hosti buditi a zváti. Vck. Svat. 76. ...
    81

    9 Ošomrati
    Ošomrati. Jeden ti (darovaný chlebík) ošumre, druhý ti nič nedá. Slov. ...
    82

    3 Šukati
    Šukati, spulen. U Místka. Škd. — co. Druhý sedě vzdy brádku sukáše. Žk. 30. ...
    83

    7 Přemítný
    Přemítný. P. pole (z něhož sklízí jeden rok ten, druhý rok jiný). Vz Přemésti v dod. Val. Vck. ...
    84

    7 Řídko
    Řídko. Neb velmě řiedko by jeden chtěl témuž, ježto druhý. Št. Kn. š. 69. ...
    85

    6 Násot
    Násot, u, m. = prvý sot, za nímž násle- duje druhý či odsot. V tělocv. Rgl. ...
    86

    8 Pět
    Pět. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 49., 67. O tvarech cf. Gb. ib. 107. a 93. a Gb. Km. -i. 11. nn. Naučím ...
    87

    9 Potomstvenný
    Potomstvenný. Dílčí princip jest tu (u zá- druhy) přesně p. Nár. sbor. 1899. 39. ...
    88

    6 Nebojsa
    Nebojsa, y, m. = nebázlivec. Mor. a Slov. Rr. Sb. Takový n. Pk. Jeden Nedajsa, druhý N. Zátur. Cf. Nebusa. ...
    89

    7 Pich
    Pich, punctus. Pršp. 3. 41. Ve vodárně druhý stroj k pichům postavili. 1593. Wtr. Obr. I. 537. ...
    90

    7 Prosřědek
    Prosřědek, dku, m = prostředek. U pro- středku. Alx.V. 1240. Druhý prosriedok je skládánie sloves s ...
    91

    7 Písmo
    Písmo a jeho druhy. Cf. Gb. Ml. II. 220. A hoc nás vezmete i na p. (a třebas to ujednejme písemně). Slov. ...
    92

    6 Kanaan
    Kanaan, a, m. = druhý syn Chamův, po něm dostala jméno země v Palaestině. Kram. Slov., S. N. ...
    93

    6 Malženský
    Malženský = manželský. Stav m. prvý je od Boha, druhý od ľudzí a trecí od čerta. Rr. Sb. ...
    94

    7 Po keréj
    Po keréj = kdykoli. P. je druhý po- hřeb, zas idú děti na hrob naříkať. V Pod- luží. Brt. Vz Pekerúc. ...
    95

    9 Klopený
    Klopený. Měla dva zámky zapadité, jeden k-ný a druhý visutý. Sdl. Hrd. VI. 2. K. límec kabátu. Hoř. 213. ...
    96

    3 Straž
    Straž, e, f. = žlábek šindele, do něhož zapadá šindel druhý. U Solnice. Frch. ...
    97

    8 Strukovina
    Strukovina, y, f. = luskovina (hrách, čočka a p.). Všetky druhy obilia a s-ny. Phľd. 1893. 390. ...
    98

    5 Blížnec
    Blížnec. B. slove ten, který se sám druhý neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky. Hus II. 163. ...
    99

    10 Dřevo
    Dřevo. Vady truhlářského dřeva; Druhy dřev. Vz KP. XL 39., 40. D. tesařské a jeho úprava. Ib. 275. nn. ...
    100

    1 - 100   101 - 200   201 - 300   301 - 400   401 - 500   501 - 600   601 - 700  
    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011