Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
401 - 500
501 - 600
601 - 700
Nalezeno: 693x
1
Druhák
Druhák, a, m.,
druhý
po kom,
druhý
pohů- nek, der Reitknecht, — D. =
druhý
roj včel. Jg. ...
1
1
Druhý
Druhý
, druh, a, o (dříve: vterý). Vz Vterý (shoduje se s řec. áevtecoc. Schl. ). — D. = po prvním nastupující, ...
2
4
Úterý
Úterý m.: vterý ( =
druhý
), gt. úterého, dat. úterému atd.; podlé Nový. Ú. = vterý (strč. vtorý, Ht. ...
3
7
Rozlišiti co jak
Rozlišiti co jak:
druhy
přesně. Dk.— kde. Něco v sobě dokonale r. Dk. Aesth. 6. Oba
druhy
mají původ ...
4
2
Osmnáct n. osmnácte
Osmnáct n. osmnácte,gt. -ti, achtzehn.V. Na Příbramště : osnáct (sednácť) m. osn-náct; cf. Osm. Prk. ...
5
1
Kakao
Kakao, a, n. = hnědé asi jako mandle veliké, drtivou, začervenale hnědou slupinou potažené semeno stromu ...
6
4
Vterý, vtorý
Vterý, vtorý, strslov. =
druhý
, der an- dere, zweite, -terý je přípona komparativu -tt(io, původ, -tara, ...
7
5
Cecek
Cecek, struk, mamma. Cf. Mkl. Etym. (stsáti) 29. Sv. ruk. 314. Jeden drží za rohy,
druhý
za cecky (jeden ...
8
8
Blázen
Blázen. Nieto väčších bláznov nad kňaza, rechtora a baníka; lebo kňaz ten oblieka na vrch čo
druhý
na ...
9
7
Tabák
Tabák. Cf. Dlj. 47., Kram, slov., Rosc. 133., Mllr. 71, KP. VI. 576., Slov. zdrav. 363., Čs. lk. (rejstřík). ...
10
2
Prd, u, prdek
Prd, u, prdek, dku, prdeček, čku, m., der Furz, Farz. Co prd v lucerně (o člověku hřmot dělajícím bez ...
11
7
Ostředek
Ostředek. Celá role rozdělí se na více hrádek čili o-dků, každý z těchto o-dků má vyvýšený hřbet, sám ...
12
6
Druhé
Druhé, vz
Druhý
. ...
13
10
Vobden
Vobden = ob den, každý
druhý
den. Us. Dšk. Km. 51. ...
14
8
Podlejší
Podlejší = vedlejší.
Druhý
p. dům. Kat. z Žer. II.101. ...
15
7
Planý
Planý bratranec =
druhý
. Lib. NZ. I. 457. ...
16
7
Obiliny
Obiliny, f. =
druhy
obilí. Mor. Rgl., Šd. ...
17
1
Druhý
mecítmý
Druhý
mecítmý — dvacátý
druhý
. St. skl. ...
18
7
Kontráš
Kontráš, e, m. =
druhý
houslista. Mor. Brt. ...
19
6
Dvaterý
Dvaterý (Vký.), zbytečně m.:
druhý
. ...
20
9
Lapaj
Lapaj jeden jako
druhý
. Záť. Př. 11. ...
21
2
Podkuchaří
Podkuchaří, ího, m.,
druhý
kuchař, der Unterkoch. D. ...
22
8
Zpěv
Zpěv. Jeho
druhy
. Cf. Hostn. 126. ...
23
7
Vstupeň
Vstupeň. A toj'
druhý
prospěch neb v. člověčí. Št. Kn. š. 178. ...
24
3
Secundari-us
Secundari-us, a, m., lat.,
druhý
lékař v nemocnici. ...
25
7
Prehýňať
Prehýňať = přehýbati. Slov. P-ňa sa na
druhý
rok. Rr. bb. ...
26
8
Vlasník
Vlasník, a, vlastenec, nce, m. =
druhý
bratranec. Han., záp. Mor. Brt, D. II. 460. ...
27
5
Žvanec
Žvanec, nce, žvaneček, čku, žvánek, nku, m. = žvýkané jídlo, das Gekaute. Ler., Ktk., Sd., Knrz. Tabákový ...
28
1
Čepec
Čepec, pce, čepeček, čku, m. Die Haube. Č. pro ženské, pro děti.
Druhy
: bulka, ryčka, kyka, kápka. Šp. ...
29
10
Nyška
Nyška, vz Niška. Nýt.
Druhy
nýtů vz v Ott. XVIII. 518. ...
30
10
Částečný
Částečný = zvláštní, podrobný.
Druhý
díl bude č-ný. Kom. Did. 16. ...
31
9
Tesati
Tesati.
Druhý
vzor časování sloves V. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 347, 360. ...
32
3
Sekund
Sekund hráti = na
druhý
n. provazecí nástroj. ...
33
1
Alter ego
Alter ego, lat.,
druhý
já (plnomocný zá- stupce, náměstník). ...
34
8
Réva
Réva, ze sthněm. rëba. Gb. H. ml. I. 423.
Druhy
rév pěstované na Mor. Vz Brt. D. II. 440. ...
35
7
Milíček
Milíček, čku, m. = prst nejmenovauý =
druhý
od malíčku. Mor. Brt. ...
36
5
Zpopáckati koho
Zpopáckati koho. Keď ho na
druhý
raz z-káme. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 82. ...
37
7
Pospíleti. — kým
Pospíleti. — kým.
Druhý
, jenž Bohem p-lé. Hr. rk. 273. — Výb I. 349. Cf. Spíleti. ...
38
9
Mříže
Mříže. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 215. Rozličné
druhy
mříží. Vz KP. VII 543. ...
39
8
Odkvačiti
Odkvačiti.
Druhý
ju o-čil (obesenou). Phľd. 1895. 29. ...
40
7
Druhý
Druhý
. Jie samé druhé (těhotné) čekal Výb. I. 473. ...
41
7
Probřísti kudy
Probřísti kudy: potokem. —kam: na
druhý
břeh. Us. Pdl. ...
42
7
Odonud
Odonud. Jeden otsud a
druhý
otonud. BO. — Č. Rž. XCVIII. ...
43
10
Štítiti
Štítiti = chrániti (štítem). — koho. Své
druhy
štítil. Msn. II. 296., 458. ...
44
10
Mitmamo
Mitmamo. Fósa mu růstóm. = jeden sem,
druhý
tam. Brt. Slov, ...
45
2
Poveselí
Poveselí, n., mladé veselí,
druhý
den svatby, die Nachhochzeit. Ros. ...
46
2
Přehad
Přehad, u, m.,
druhý
odhad, zweite re- vidirende Schätzung. J. tr. ...
47
7
Spižník
Spižník, u, m. =
druhý
vor za předákem, die zweite Flosstafel. Na Labi. Špd. ...
48
10
Kontráš
Kontráš, e, m. = kdo zpívá n. hraje
druhý
hlas. Brt. Slov. ...
49
9
Uhel
Uhel. Uhoľ žeravý hreje
druhý
. Zát. Př VIII. 344. ...
50
1
Druhý
nádstý
Druhý
nádstý —
druhý
na desátý = dva- náctý, der zwölfte, zastr. Št. ...
51
5
Zemänček
Zemänček, čka, m. = zemánek. Taký z. ako
druhý
(pohrdlivě). Klčk. Zb. III. 29. ...
52
8
Postjotovaný. P
Postjotovaný. P. samohlásky, jejichž člen
druhý
jest i: dej, pij. Vz Gb. II. ml. I. 89. ...
53
6
Lákavý
Lákavý = lekavý.
Druhý
holub 1'akavý. Slov. Phld. VII. 40. ...
54
7
Přepomněti něco
Přepomněti něco, vergessen. Laš. Tč. P-mnel to na
druhý
den (odložil). Slavia 109. ...
55
10
Film
Film, u, m. Kinematograf s dvanácti
druhy
filmu. Nár. list. 20. /3. 1897. ...
56
3
Rodovati
Rodovati, rozličné
druhy
na jeden spo- lečný rod přiváděti, generalisiren. Mus. XI. 177. ...
57
9
Rektor
Rektor. První učitel školy byl ?.,
druhý
kollega. Wtr. Vys. šk. 156., Wtr. Part. 144. nn. ...
58
6
Hojno
Hojno. Naraz h., na
druhý
raz h. (o ne- šetrném). Slov. Zátur. — H., míst. jm. Tk. IV. 405., 406. ...
59
5
Buděné
Buděné, ého, n. Choditi po b-ném = zváti na
druhý
den po svatbě na svačinu. Na Vsacku. Vck. ...
60
6
Nárub
Nárub, u, m. = prvý rub, za nímž ná- sleduje
druhý
a odrub. V tělocv. Rgl. ...
61
4
Vkamaráditi se kam
Vkamaráditi se kam, in Kameradschaft treten. V. se do něčí společnosti, mezi sou-
druhy
. Us. Tč. ...
62
9
Brandzól
Brandzól, u, m., z něm. Brandsohle =
druhý
, vnitřní podešev. Sbor. slov. III. 32. ...
63
6
Nakop
Nakop, u, m. = prvý kop, za nímž je
druhý
kop nebo odkop. V tělocv. Rgl. ...
64
5
Cerealie
Cerealie, í, pl., f. = plodiny zemské, obilné
druhy
, Feldfrüchte, Getreidearten. Kh. ...
65
8
Točnice
Točnice, e, ť. T. a rozličné
druhy
vozíků. Bellman. Kurýr 1893. (Dhn.). ...
66
4
Titiové
Titiové, kmen Sabinský,
druhý
tří kmenů ve starém Římě. S. N. ...
67
1
Mulat, a
Mulat, a, m., z rodičů, z nichž jeden byl bílý a
druhý
černý. Tl. Vz S. N. ...
68
5
Čapovec
Čapovec, vce, m. =
druhý
obratlík krkový, zweiter Halswirbel, Dreher. Hdk. C. 377. ...
69
9
Nechanec
Nechanec, n??, m. Jest pravý
druhý
n. (lakomec, dráč). Rybay. ...
70
4
Tarmak
Tarmak, u, m. = dobytčí trh (v Přerově první den;
druhý
den hlavní trh, jarmak). Kd. ...
71
2
Pechauec
Pechauec, nce, m., vlastní jméno. Jest pravý (
druhý
) P. Prov., Jg. ...
72
5
Zambové
Zambové z rodičův, z nichž jeden byl rudý a
druhý
černý. Tl. ...
73
9
Kollega
Kollega ve škole byl
druhý
učitel, první byl rektor školy. Wtr. Vys. šk. 156., Wtr. Živ. vys. šk. 18 ...
74
1
Klikorohý
Klikorohý, krummhörnig. K. kráva (u níž jeden roh stočen ku předu,
druhý
pak do zadu). Dch. ...
75
4
Vterokněz
Vterokněz, e, m. =
druhý
velekněz (u židů), zástupce a náměstek velekněze, der Sagan. Sš. L. 50. (Hý. ...
76
2
Přesycení
Přesycení, n., die Uibersättigung. Jg. Jeden p-ním říhá,
druhý
hladem vzývá. Dl. P-ním otupělý. Dch. ...
77
5
Běhúnek
Běhúnek, nka, m. A
druhý
byl mladší, tomu jména nepomním, než byl jest již b. Arch. I. 178. ...
78
7
Druhovatelka, druhovačka
Druhovatelka, druhovačka, y, f. = žena, která vlnu a p. na
druhy
dělí, sortirt Us. Rgl. ...
79
10
Brknouti
Brknouti, vz Brkať. Ti brknou přes
druhy
své opilé (utekou) Kká. Sion ?. 246. ...
80
9
Buděná
Buděná, é, ť. Chodit na b-nou =
druhý
den po svatbě hosti buditi a zváti. Vck. Svat. 76. ...
81
9
Ošomrati
Ošomrati. Jeden ti (darovaný chlebík) ošumre,
druhý
ti nič nedá. Slov. ...
82
3
Šukati
Šukati, spulen. U Místka. Škd. — co.
Druhý
sedě vzdy brádku sukáše. Žk. 30. ...
83
7
Přemítný
Přemítný. P. pole (z něhož sklízí jeden rok ten,
druhý
rok jiný). Vz Přemésti v dod. Val. Vck. ...
84
7
Řídko
Řídko. Neb velmě řiedko by jeden chtěl témuž, ježto
druhý
. Št. Kn. š. 69. ...
85
6
Násot
Násot, u, m. = prvý sot, za nímž násle- duje
druhý
či odsot. V tělocv. Rgl. ...
86
8
Pět
Pět. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 49., 67. O tvarech cf. Gb. ib. 107. a 93. a Gb. Km. -i. 11. nn. Naučím ...
87
9
Potomstvenný
Potomstvenný. Dílčí princip jest tu (u zá-
druhy
) přesně p. Nár. sbor. 1899. 39. ...
88
6
Nebojsa
Nebojsa, y, m. = nebázlivec. Mor. a Slov. Rr. Sb. Takový n. Pk. Jeden Nedajsa,
druhý
N. Zátur. Cf. Nebusa. ...
89
7
Pich
Pich, punctus. Pršp. 3. 41. Ve vodárně
druhý
stroj k pichům postavili. 1593. Wtr. Obr. I. 537. ...
90
7
Prosřědek
Prosřědek, dku, m = prostředek. U pro- středku. Alx.V. 1240.
Druhý
prosriedok je skládánie sloves s ...
91
7
Písmo
Písmo a jeho
druhy
. Cf. Gb. Ml. II. 220. A hoc nás vezmete i na p. (a třebas to ujednejme písemně). Slov. ...
92
6
Kanaan
Kanaan, a, m. =
druhý
syn Chamův, po něm dostala jméno země v Palaestině. Kram. Slov., S. N. ...
93
6
Malženský
Malženský = manželský. Stav m. prvý je od Boha,
druhý
od ľudzí a trecí od čerta. Rr. Sb. ...
94
7
Po keréj
Po keréj = kdykoli. P. je
druhý
po- hřeb, zas idú děti na hrob naříkať. V Pod- luží. Brt. Vz Pekerúc. ...
95
9
Klopený
Klopený. Měla dva zámky zapadité, jeden k-ný a
druhý
visutý. Sdl. Hrd. VI. 2. K. límec kabátu. Hoř. 213. ...
96
3
Straž
Straž, e, f. = žlábek šindele, do něhož zapadá šindel
druhý
. U Solnice. Frch. ...
97
8
Strukovina
Strukovina, y, f. = luskovina (hrách, čočka a p.). Všetky
druhy
obilia a s-ny. Phľd. 1893. 390. ...
98
5
Blížnec
Blížnec. B. slove ten, který se sám
druhý
neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky. Hus II. 163. ...
99
10
Dřevo
Dřevo. Vady truhlářského dřeva;
Druhy
dřev. Vz KP. XL 39., 40. D. tesařské a jeho úprava. Ib. 275. nn. ...
100
1 - 100
101 - 200
201 - 300
301 - 400
401 - 500
501 - 600
601 - 700
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011