Odrod, u, odrodek
Odrod, u, odrodek, dku, m., slove každá menší odchylka od základního tvaru, ve kte- rémž druh (species) rostlinný neb živočišný se objevuje, die Abart. Vz S. N., Šf. Rozpr. 14., Pal. Radh. II. 19. Obecná pšenice má dva odrodky. Koubl. — O., původ, Abkunft, f. Z takovéto krve bohatýřské můj plyne o. Krok. — O., odrození, novorození. Z o-du způsobeného skrze křest. Tract. — O., po- tomstvo. Až do posledního o-du svého. Ms. z 15. stol. Č. — Vz Odrůda.