Paseka
Paseka. Mkl. Etym. 290. P. = hromada. Vojáci leželi pasekou (druh vedlé druha). Mor. Bkř. — P. = mýtný les P. zmlazo- vací, Verjüngungsschlag, probírací, Durch- forstungs-. Skd. Vyběhše z paseky mladé. Št. Kn. š. 117. Jal ho v pasece. Půh. II. 609. — P. = háj. P. viridarium. Sv. ruk. 320. b. — P. = hřmot. Děti dělají paseku. Us. U Nov. Bydž. Kšť. — P. = pokrm při pravený z kaše pohančené a z prasečí krve, u Příbora. Vck., bramborová kaše. U Star Jič. Vhl. = P. P-ky = samoty po kopcích rozptýlené, jinde kopanice. Mor. Brt. — P., ves u Písku, u Sudoměřic, u Richmburka; Brand, ves u Nov. Města nad Met.; sam. u Votic, u Libné, u Turnova, u Chrasti, u Něm. Brodu, u Čimelic; mlýn u Frýdka a u Staňkova v Plzeň.; Brenten, ves u Trut- nova; Passek, ves u Unčova; P. Veliká, Gross Pasek, ves u Dolních Kralovic; P. Malá, Klein-Pasek, ves u Čechtic a sam. u Richmburka; P Horní, Ober-Pasek, ves u Ledče; P. Dolní, Unter-Pasek, ves u Ledče. PL. Vz Paseky, Sdl. Hr. I. 195., IV. 373.