Viděti
Viděti. Cf. Mkl. Etym. 390. a. Viźu, vi- díš ; dial. vizu, vizeš na Hané; viź, vizmy, vizte; odchylkou vidite, viďme; vida, vi- dúc (Št.); vidě, íc, Pref.; vidom, ML.; vi- děl, odch. viďal, Alx.V. 918.; Ž. kap. 52. 3. fem. viděla, odch. viďala, Modl. 161. b , pl. viděli, odch. viďali; viděv, děn, dění. List. fil. 1884. 466 , 1887. 384.-385 , 1892. 206., Gb. Ml. I. 164. Časování na Dolní Bečvě, vz List. fil. 1885. 246. — abs. Mnohým se v. dachu. Výb. II. 11. — co, koho. Druh druha nevidiechu. Výb. II. 12. Buoh vidí srdce každého. Št. Kn. š. 11. Otčíka juž nejmě- jieše, matky také nevidieše. Alx. Já bych ho viděl (ohrál). Mor. Brt. D. 285. — se čím. V duchu již císařovnou se viděla. Šmb. S. II. 265. — kde. Pod nosem si nevidí (o hrdém). DŠk. II. 245. Vida v něm moc nejednakú. ADth. V. v něčem svůj prospěch. Us. Pdl. Jakž na kom vidí a na sobě; Vizi v panenském stavu panny dvoje; V-me to před sebú, že . . . Št. Kn. š. 40., 61., 93. Co kde vidíš, ne všemu chtěj. Smil. — čeho. Vizte světa obludného. Zastr. Gb. Ml. II. 110. — co odkud. Vidíme to ze čtení. Št. — Št. Kn. š. 92. — jak. V. něco převráceně; Oko naše vidívá jasně u vzdá- lenosti ? m. Mj. Nám minulé vidět lze přítomně. Nrd. Sám dobře vidíš, že ... . Výb. II. 41. Příliš černě vidíš. Šml. I. 46. Na oko vidím (vlastníma očima). 1550. Wtr Obr. 31. Vida Boha okem k oku. Št. Kn. š. 123. Vidí aj cez deravú desku. Slov. Rr. Sb. — kam (komu) Vidí mu do kapsy (co má), do ruky (ví, co dělá), do huby (ví, co chce říci). Čce. Tkč. Hledí do repy a vidí do mrkvy. VSlz. I. 237. Viz za se, před sebú uzříš. Smil. Básník vidí věcem do duše. Dk. Aesth. 347. — o kom. Viz o sobě. Hrad. 130. b. — se kdy. V svých snech se vídám na pobřeží moře. Osv. VII. 29. Otec jeho po své věštbě viděl, že ... . Št. Kn. š 10. — s inft. Viděla ho velmi nerada odcházeti. Sá. Vida se býti v tak velikém štěstí. Výb. II. 1621. Spojitosť těch jmen na východní položení Antů po- ukazovati se vidí. Šf. Strž. II. 26. — an. Když vizi, ano někto činí něco dobrého. Št. Kn. š. 34. — se komu. To se mi ne- vidí (nepodobá, nelíbí). Brt. D 285. V-lo se mi za hodné, abych . . . 1512. Mus.