Hřbet
Hřbet ruky, der Ballen. H. vlny mořské (vrchol). Stč. Zem. 755. H. oslí (druh go- tického oblouku). NA. I. 63. H. knihy (plá- těný, kožený). Us. Pdl., Dch. H. podešvice dělí se v dolejšek či obzu t. j. useň okolo ohonu a po stehnách, ve tři dolejšková mesla a v jádro. Matj. 53. H. plátna. Složí-li se plátno v půli, slove to místo, kde je slo- ženo, hřbet: odtud hřbetovati = hřbet při- hladiti. Hk. — H. hory = nejhořejší třetina pohoří. Blř. H. vysoký; h. výšiny. Sl. les. — H. zvířat. H. brouků, Kk. Br. 5., motýlů, Kk. Mot. 4., koně, KP. I. 450., jelení, pro- střední. Sl. les. — H. člověka, záda. Sv. ruk. 314. H. = zadní čásť hrudníku. Stff. Postavil medicínu za hřbet (nepil jí). Šml. Nepostačujú-li klepeta (ruce), musíš nad- staviti hřbeta. Sš. P. 706. Pohrůžky za h. klásti (nevšímati si jich). Skl. V. 135. Polib ho, kde h. své poctivé jméno ztrácí (v řiť) U Rychn. Dhn. H. někomu držeti (pomáhati mu). Bart. Někoho na svůj h. bráti. Bart, — H. plechu, Sl. les., čepele. Vz KP. I. 533. — H. = zadní kámen v zápravě peci vysoké, der Rück-, Hinterstein. Km. — H. v horn. — jalová žíla. NA. IV. 127. — H. = chrapoun, sedlák, sprosťák, surovec. Brt., Dch. — Kozí hřbety, Ziegenrücken, lesnatý vrchol u Trut- nova. Krč. — Cf. Chřbet.