Čepec
Čepec, pce, čepeček, čku, m. Die Haube. Č. pro ženské, pro děti. Druhy: bulka, ryčka, kyka, kápka. Šp. Č. noční, sítkový, zlatý. V. Č. dobře sedí. Šp. Č. čistiti, práti, dáti na hlavu (čepiti). Šp. V čepci chodí ( = dá se ženou říditi). Jg. — Č. = ženština. Za čepcemi (m. za čepci) běhati. Den Schürzen nachlaufen. Jg. — Č., znamení ženy. Utíká do čepce (čepiti). Pod č. přijíti (= vdáti se). Us. Pod č. se dostala. Er. P. 345. — Č. = kožka dítěcí, die Glückshaube. V čepci se narodil (šťastný). L. — Č., druhý žaludek přežvykujících zviřat. Das Garn, die Haube, der Magehzipfel. Jg., D. Vz Žaludek. — Č., (hřbet) u sekery, klínu, cepu. Der Rücken oder Nacken. — Č., otok na koleně zadní nohy koňské. Rkp., Us., Š. a Ž. (Walter).