Cecek
Cecek, struk, mamma. Cf. Mkl. Etym. (stsáti) 29. Sv. ruk. 314. Jeden drží za rohy, druhý za cecky (jeden robí, druhý užívá). Slov. Zátur. Cecky kudelami vy- pcháváte. Koll. Zp. II. 116. Má cecky jako žbán. Na již. Moravě. Sd. Sladký jako c. (cecka?). Us. — Kozí c. 1. = puchr. Val. Vck. Kdo se cecků kozích nají, dostává zlátenku. Vck. — 2. = podlouhlé karle. U Klobouk. Bka. — 3. = druh révy nej- sprostší. V Podluží. Brt.