Drznouti
Drznouti = odvážiti se, audere, wagen. Vz List. filol. 1882. 314., 1884. 264. — s in- finit. Cizieho žádati nedrzněme. M. Drznul jest vjíti do chrámu. BO Toho nikakž uči- niti nedrzněmy. Pass. Viece jeho nedrzniechu o ničemž otázati. ZN. Cf. Drzý, Drzati.