2 Psychický
Psychický, z řec, duševní. ...

6 Neuvnavnosť
Neuvnavnosť tělesná, duševní. Osv. I. 636. ...

7 Snažení
Snažení duševní, Mus., vědecké. ...

7 Sklíčenosť
Sklíčenosť duševní. Tžk. S-sti se od- dati. Dch. ...

10 Lopocenina
Lopocenina, y, f. = lopocení. Duševní 1. Hlk. X. 173. ...

9 Neprocitlosť
Neprocitlosť. Duševní otupělosť a n. Pal. )Pal. Pam. 585. ). ...

10 Rozjitření
Rozjitření, n. Duševní r. Zvon VI. 140. ...

8 Psychosa
Psychosa, y, f., řec. = duševní choroba. Vz Ott. VIII. 232. ...

5 Zjevověda
Zjevověda, y, f. Z. či faenomenologie duševní. Hš. Sloh. 132. ...

8 Duševní
Duševní. D, choroba, vlastnictví. Vz Ott, VIII. 232. ...

1 Člověkosloví
Člověkosloví, n. (Anthropologie) duševní, tělní. Nz. ...

7 Skleslosť
Skleslosť, ptosis. Čs. lk. S. duševní, mravní. Us. Pdl. ...

5 Zahloubení
Zahloubení, n., vz Zahloubiti, Zahlubení. Duševní z. Dch. ...

7 Rozmach
Rozmach sil, obrazivosti, duševní, Dk., kola. Šp. Kdo jej tiskne k r-chu. Č. ...

2 Necitelnosť
Necitelnosť, i, f. N. tělesná, duševní. Unempfindlichkeit; Unempfindbarkeit. Jg. ...

7 Přesilení
Přesilení, hypersthenia. Nz. lk. Choroby duševní pošlé p-ním. Dk. P. 165. ...

7 Osvojený
Osvojený ; -en, a, o, angeeignet O. před- stava, Dk. P 83., stav duševní. Dch. II. 10. ...

6 Nehybnosť
Nehybnosť, i, f. = nečinnosť, lenivosť. Jahn, Kká. Td. 62., Dk. P. 84. N. duševní. Mus. 1880. 476. ...

7 Rozlad
Rozlad. Dch., Dk. Duševní r. Ntr. VI 203. V takovém r-du mysli opustil Vesprým. Koll. III. 19. ...

1 Duševní
Duševní, -ný, Seelen-. D. síla, choroba. Us. Duševním okem. Vz Duchovní. ...

2 Oslablosť
Oslablosť,i,f'.,ochablosť, ochabělosť, Schlaff- heit, ť. D. O. tělesná, duševní. Nt. O. očí. Jg. ...

7 Ovědomělý
Ovědomělý, sich einer Sache bewusst. O. stav duševní. Dsch. II. 9. ...

10 Věcno
Věcno, a, n. V tomto smyslu může býti pro činnosť duševní jakékoli věčno. Čad. 82. ...

6 Kleslosť
Kleslosť, i, f., die Gesunkenheit, der Ver- fall, die Schwäche. Dch. K. Řeků, duševní, mravní, J. Lpř., ...

10 Duševní
Duševní práce jest namáhavá, těžká, pro- tože požaduje všech duševních sil. Hlk. VI. 211. ...

5 Zubožení
Zubožení, n., die Verarmung, Elendma- chung. Z, lidu. Dch. Duševní i hmotné z. národa českého. Mus. 1880. ...

7 Představovací
Představovací činnost duševní, figury, tlumy, krásno, schopnosť, pochody. Dk. Aesth. 148., 278., 282, ...

7 Plodnosť
Plodnosť duševní, literární, umělecká, spisovatelova. Mus , Osv., Pdl., Tš. Symboly p-sti. Vz Sbtk. Rostl. ...

7 Povznítiti
Povznítiti, povzněcovati, entflammen, an- regen. Kdy duševní život ručeji se povzní- til. Dk. Aesth. ...

7 Zahrnouti
Zahrnouti. Pod slovo představa zahrnu- jeme všeobecně každý stav duševní. Dk. Aesth. 34. ...

8 Pocit
Pocit = stav duševní vznikající popudem, jenž má za následek rozechvění nervů. Vz Krejč. Psych. 29. ...

4 Vtělování
Vtělování, n., die Einverleibung. — V. či umísťování pocitů = ona činnosť duševní, jíž duše pocity tělesné ...

7 Pokrok
Pokrok. V 8. ř. oprav Brt. v: Brs. P. duševní, mravní. Mus. Sbn. P. k lepšímu, Sbn., věd přírodních, ...

5 Zakrnělosť
Zakrnělosť, i, f., die Kleinleibigkeit, Ein- geschrumpftheit, Krüppelhaftigkeit; Sauer- sichtigkeit. ...

7 Pružnosť
Pružnosť. MS. 97. P. svalů, Dk., na- prostá, v tahu a tlaku, ZČ. I. 205., v ohybu, v kroucení, ZČ. I. ...

3 Spleen
Spleen (angl., splín), řec. 6nh']v, slezina = nemoc sleziny a mrzutosť tím způsobená, těžkomyslnosť, ...

7 Samorostlý
Samorostlý. 1649. S skála, Výb. II. 1036 , jazyk Šf III. 321. — S. = přirozený. S. duševní život domácího ...

7 Trpaslík
Trpaslík Cf. MkJ. Etym. 361.. Kram, slov., List. fil. 1882. 22., Mách 100., 101., Krpelec (dod.). T. ...

7 Rozsudnosť
Rozsudnosť. Vz Jg. Slnosť. 33. R. = mohutnosť duševní, která ze dvou nebo více úsudků činí úsudek nový, ...

1 Intelligence
Intelligence, e, f., z lat., rozumnosť, vzdělanosť rozumu, duševní sila. Intelligenz, i Einsicht, Verstand. ...

7 Soudnosť
Soudnosť = mohutnosť duševní, která představy mezi sebou srovnává a udává, v jakém poměru jsou jedny ...

5 Blbost
Blbost = úplné poklesnutí duševní čin- nosti následkem částečného ochrnutí neb nedostatečného vyživováni ...

7 Smyslnorozumový
Smyslnorozumový. S. city (jež se za- kládají dílem na smyslné, dílem na duševní přirozenosti lidské). ...

5 Anthropologie
Anthropologie, e, f., z řec. = věda za- bývající se tělesnou i duševní soustavou člověka, člověkověda, ...

7 Poklid
Poklid = čistota atd. Jsou před pokli- dem. Us. Vk. Až do p-du řepných polí. Prss — P. = pokoj, Ruhe. ...

9 Volní
Volní = k vůli se vztahující, Willens-. — V. stránka duševní činnosti. Krč. Assoc. 63. Pozornosť jest ...

4 Vzpomínání
Vzpomínání, n. = onen děj duševní, kte- rým temné či z vědomí vystouplé představy se objasňují či do ...

1 Materialism-us
Materialism-us, u, m. Nauka filosofická, že podstata všeho a původ jest hmota a smysl- nosť. M. věcní ...

6 Myslivost
Myslivost = mohutnosť duševní, která tvoří pojmy, úsudky a rozsudky, Pdl. exc, das Denkvermögen, die ...

6 Námel
Námel. Cf. Mkl. Erym. 186., Odb path. III 867., Rstp. 1760., 1998, Mir. 96., Rosc. 66., Slov. zdrav. ...

1 Honorar
Honorar, u, m., z lat., čestná odměna, Ehrensold, Ehrenlohn; plat za práci duševní (učitelům, spisovatelům ...

6 Názorlivosť
Názorlivosť = nazírací mohutnost, vis intuitiva. Nz., Pal. Rdh. I. 376., 379. N. = mohutnosť duševní, ...

2 Platon, a
Platon, a, m., slavný filosof řecký 429-348. př. Kr. Vz S. N., KP. II. 6., 118. — Pla- tonský, platonisch. ...

8 Počitek
Počitek, tku, m., Empfindung, f. Mus. 1894. 318. P. = duševní pochod, který vzniká vnějším popudem a ...

7 Pud
Pud. Cf. List. fil. XV. 176. P. smyslný, duševní, potravy, pohybu, společenský, při- rozený, látkový, ...

7 Poroba
Poroba duševní, tělesná, politická, Osv. I. 340.. 163., násilná, stydlivá. Kat. 3358, 1012. Země v p-bě ...

1 Kapacita
Kapacita, y, f., z lat., chápavost', schopnosť duševní, schopná hlava, důmyslná osoba, osoba vzděláním ...

6 Děj
Děj = co se událo. Vz S. N., Jg. Slnosť. 118. D. molekularní, chemický (Process), Osv. I. 482., 484., ...

7 Obzor
Obzor, die Rundschau. Dch. Potom jde starosta na o-ry (na obzírku před svatbou, na ohledy). Němc. — O. ...

6 Dušný
Dušný = dusící. D. větry. Vz Dušák, der Schwaden. Bc. — D. = duševní. Slepé srdce nevidí, čo má býť k ...

5 Blaho
Blaho. — Ad 2. B. = souhrn všeho toho, co nejvýš libé a lahodné, příjemné a roz- košné jest. Vz S. N. ...

6 Dedičnosť
Dedičnosť Lidé ti nyní vně d-sti se na- lézají. Sš. II. 51. D. ustálovací či konserva- tivní, pokračovací ...

1 Frenologie
Frenologie, e, f., z řec, lebosloví, lebo- zpyt, leboznalectví, Lehre vom Bau des Ge- hirns, Schädellehre, ...

6 Klid
Klid. Výb. I. 1101. 37., Schd. I. 5I., Mz. v List. filol. VIII. 179. K. nedělní a svá- teční v továrnách ...

6 Duševní
Duševní, seelisch. D. pružnosť, Život ná- roda, KB. IV. 1., trpaslík (člověk slabého ducha), poroba, ...

5 Zdravosť
Zdravosť, i, f., zdravota = zdraví, die Gesundheit. Z. těla, duše. Měst. bož. Vy- svědčení, policie z-ty; ...

7 Podnět
Podnět. P ty volajú na salaši dlhé tenké kusy paliva, iné tenké kusy paliva sú šte- liny, faklence. Slov. ...

7 Probrati se z čeho (k čemu
Probrati se z čeho (k čemu): ze spánku, Hrts., z duševní mrákoty, Tf., z proudu pocitů, Šml., ze svého ...

6 Maděra
Maděra, y, í. = uherský tanec. Strejček Nimra koupil Šimla za půl páta krejcaru, přišel domů, popad ženu, ...

6 Hnutí
Hnutí, die Regung, Bewegung. H. ledu, Dch., lodi, die Schiffsschwenkung, SI. les.; h. srdce, Mour., ...

1 Činnosť
Činnosť, i, f. = sklonnosť k činění, die Thätigkeit, Wirksamkeit, Aktivität. Jg. Č. duševní. Ssav. Č. ...

7 Strava
Strava. Mkl. Etym. 325. a , Vlšk. 512. Ztrava. Št. Tělesná, duševní s. Us. Dělá ke stravě (dostává i ...

6 Chor
Choroba, vz Mz. v List. filol. VII. 6., duševní: zděděná, povstalá (přesílením, sthe- nická; vysílením, ...

7 Rozvoj
Rozvoj v čelí (ve vojenství), S. N. XI. 79., 124., dějin, obchodu, J. Lpř., obyva- telstva, ducha lidského, ...

2 Pathognomika
Pathognomika, y, f., nauka o poznávání chorob. Vz S. N. — Pathologický, chorobo- znalecký, chorobozpytný, ...

1 Charakter
Charakter, u, m., z řec., znamená vryté znamení, ráz, zvl. písmeno, die Zeichnung eines Buchstabens usw.; ...

5 Činnosť
Činnosť = sklonnosť k činění. Č. životní, samovolná, poznávací, žádací, vyživující, kontemplatívni, Hlv., ...

5 Zvláštnosť
Zvláštnosť, i, f. = jakosť ta, když něco soukromým, o sobě jest, obzvláštnost', die Absonderung, Abgesondertheit. ...

7 Plod
Plod. Cf. Mkl. Etym. 251. P. těla lid- ského. Držení se, poloha, rozřezání, vyba- vení, vytlačení, vývoj ...

4 Vývoj
Vývoj, e, m., die Entwicklung. Vz Vý- vin. V. řeky = délka její po všech okli- kách. Blř. Při nejvíce ...

7 Pochod
Pochod, das Gehen im Takt. Km. P. ve více proudech; přímý p. soustředěný ku předu; p. stupňový, flankový ...

7 Um
Um. Cf. Mkl. Etym. 372. a., Jg. Slnosť. 33. U. u Kanta = mohutnosť myslicí, mo- hutnosť pojmů, Verstand. ...

5 Zjev
Zjev, u, m. = zjevení, die Erscheinung. Z. = úkaz, každá změna, kterou znamenáme prostřednictvím nervů. ...

7 Obor
Obor. Bž. 225. Oborem. Aby lid oborem od far odvrátili; Kněží dali se oborem ve všelijaké rozkoše. Krnd. ...

1 Literatura
Literatura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn všech knih. L. jest soubor všech písmem utkvělých plodů duševních, ...

7 Potřeba
Potřeba = potřebování něčeho. Cf. Mkl. Etym. 354. Duševní p-by, Us., církevní. Mus. Aby ráčili prositi ...

2 Nářek
Nářek, řku, m., nařčení, nařknutí, pohle- dávání, právo k něčemu, der Anspruch, D., závada na statku ...

4 Výlev, výliv
Výlev, výliv, u, m. = vylití, vylévání, co se vylévá i místo, kde se co vylévá, der Aus- guss, Erguss, ...

4 1. Vyjádřiti
1. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati, vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov. vyjedro- vati = jádro ze skořípky ...

6 Jednota
Jednota = vlastnosť věci, když jediná toliko svého druhu jest. Vz S. N. J. děje n. jednám. Nz. Tím naznačuje ...

3 Rozmysl
Rozmysl, u, m., rozmyšlení, uvážení, roz- vážení. R. jest ona činnosť duševní, kterouž rozebíráme si ...

4 Výkon
Výkon, u, m. = vykonání. V. = činnosť n. práce okamžitá a pomíjející, k jejímužto provedení potřebujeme ...

3 Různo
Různo (zastr. rózno), sem a tam, na strany, od sebe, aus einander, auf verschiedene Seiten. Běželi r. ...

6 Nemoc
Nemoc. Mkl. Etym. 199. N. z povolání, zaměstnání, namáháním způsobená, uhoněná, Us., Dch., sdělná (infekční), ...

6 Mysl
Mysl. Cf. Bž. 29., 101., Mkl. Etym. 208. M. = síla duševní atd. M. = nejvyšší mo- hutnosť v člověku, ...

5 1. Za- předpona
1. Za- předpona. Slova s předložkou za- složená označují to, co jest za tím, co se druhým členem ...

2 Požitek, půžitek
Požitek, půžitek, tku, požiteček, čku, m. P., čeho požiti lze, was zum Genuss taugt, die Esswaare. Berg. ...

4 Vtip
Vtip, u, m. V., v (předložka) + tip, tiepati, s-tiepati = štípati. Jir. V. ze v-tep, patří tedy ku tepati ...

7 Práce
Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav práceck v: prácech. V 24. ř. oprav přílišná v: přílišná. Cf. Mkl. ...

5 Zaplakati
Zaplakati, pláči, plač, pláče (íc), al, ání; zaplakávati, anfangen zu weinen, in Thränen ausbrechen. ...