Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    1 - 100   101 - 200  
    Nalezeno: 109x

    2 Psychický
    Psychický, z řec, duševní. ...
    1

    6 Neuvnavnosť
    Neuvnavnosť tělesná, duševní. Osv. I. 636. ...
    2

    7 Snažení
    Snažení duševní, Mus., vědecké. ...
    3

    7 Sklíčenosť
    Sklíčenosť duševní. Tžk. S-sti se od- dati. Dch. ...
    4

    10 Lopocenina
    Lopocenina, y, f. = lopocení. Duševní 1. Hlk. X. 173. ...
    5

    9 Neprocitlosť
    Neprocitlosť. Duševní otupělosť a n. Pal. )Pal. Pam. 585. ). ...
    6

    10 Rozjitření
    Rozjitření, n. Duševní r. Zvon VI. 140. ...
    7

    8 Psychosa
    Psychosa, y, f., řec. = duševní choroba. Vz Ott. VIII. 232. ...
    8

    5 Zjevověda
    Zjevověda, y, f. Z. či faenomenologie duševní. Hš. Sloh. 132. ...
    9

    8 Duševní
    Duševní. D, choroba, vlastnictví. Vz Ott, VIII. 232. ...
    10

    1 Člověkosloví
    Člověkosloví, n. (Anthropologie) duševní, tělní. Nz. ...
    11

    7 Skleslosť
    Skleslosť, ptosis. Čs. lk. S. duševní, mravní. Us. Pdl. ...
    12

    5 Zahloubení
    Zahloubení, n., vz Zahloubiti, Zahlubení. Duševní z. Dch. ...
    13

    7 Rozmach
    Rozmach sil, obrazivosti, duševní, Dk., kola. Šp. Kdo jej tiskne k r-chu. Č. ...
    14

    2 Necitelnosť
    Necitelnosť, i, f. N. tělesná, duševní. Unempfindlichkeit; Unempfindbarkeit. Jg. ...
    15

    7 Přesilení
    Přesilení, hypersthenia. Nz. lk. Choroby duševní pošlé p-ním. Dk. P. 165. ...
    16

    7 Osvojený
    Osvojený ; -en, a, o, angeeignet O. před- stava, Dk. P 83., stav duševní. Dch. II. 10. ...
    17

    6 Nehybnosť
    Nehybnosť, i, f. = nečinnosť, lenivosť. Jahn, Kká. Td. 62., Dk. P. 84. N. duševní. Mus. 1880. 476. ...
    18

    7 Rozlad
    Rozlad. Dch., Dk. Duševní r. Ntr. VI 203. V takovém r-du mysli opustil Vesprým. Koll. III. 19. ...
    19

    1 Duševní
    Duševní, -ný, Seelen-. D. síla, choroba. Us. Duševním okem. Vz Duchovní. ...
    20

    2 Oslablosť
    Oslablosť,i,f'.,ochablosť, ochabělosť, Schlaff- heit, ť. D. O. tělesná, duševní. Nt. O. očí. Jg. ...
    21

    7 Ovědomělý
    Ovědomělý, sich einer Sache bewusst. O. stav duševní. Dsch. II. 9. ...
    22

    10 Věcno
    Věcno, a, n. V tomto smyslu může býti pro činnosť duševní jakékoli věčno. Čad. 82. ...
    23

    6 Kleslosť
    Kleslosť, i, f., die Gesunkenheit, der Ver- fall, die Schwäche. Dch. K. Řeků, duševní, mravní, J. Lpř., ...
    24

    10 Duševní
    Duševní práce jest namáhavá, těžká, pro- tože požaduje všech duševních sil. Hlk. VI. 211. ...
    25

    5 Zubožení
    Zubožení, n., die Verarmung, Elendma- chung. Z, lidu. Dch. Duševní i hmotné z. národa českého. Mus. 1880. ...
    26

    7 Představovací
    Představovací činnost duševní, figury, tlumy, krásno, schopnosť, pochody. Dk. Aesth. 148., 278., 282, ...
    27

    7 Plodnosť
    Plodnosť duševní, literární, umělecká, spisovatelova. Mus , Osv., Pdl., Tš. Symboly p-sti. Vz Sbtk. Rostl. ...
    28

    7 Povznítiti
    Povznítiti, povzněcovati, entflammen, an- regen. Kdy duševní život ručeji se povzní- til. Dk. Aesth. ...
    29

    7 Zahrnouti
    Zahrnouti. Pod slovo představa zahrnu- jeme všeobecně každý stav duševní. Dk. Aesth. 34. ...
    30

    8 Pocit
    Pocit = stav duševní vznikající popudem, jenž má za následek rozechvění nervů. Vz Krejč. Psych. 29. ...
    31

    4 Vtělování
    Vtělování, n., die Einverleibung. — V. či umísťování pocitů = ona činnosť duševní, jíž duše pocity tělesné ...
    32

    7 Pokrok
    Pokrok. V 8. ř. oprav Brt. v: Brs. P. duševní, mravní. Mus. Sbn. P. k lepšímu, Sbn., věd přírodních, ...
    33

    5 Zakrnělosť
    Zakrnělosť, i, f., die Kleinleibigkeit, Ein- geschrumpftheit, Krüppelhaftigkeit; Sauer- sichtigkeit. ...
    34

    7 Pružnosť
    Pružnosť. MS. 97. P. svalů, Dk., na- prostá, v tahu a tlaku, ZČ. I. 205., v ohybu, v kroucení, ZČ. I. ...
    35

    3 Spleen
    Spleen (angl., splín), řec. 6nh']v, slezina = nemoc sleziny a mrzutosť tím způsobená, těžkomyslnosť, ...
    36

    7 Samorostlý
    Samorostlý. 1649. S skála, Výb. II. 1036 , jazyk Šf III. 321. — S. = přirozený. S. duševní život domácího ...
    37

    7 Trpaslík
    Trpaslík Cf. MkJ. Etym. 361.. Kram, slov., List. fil. 1882. 22., Mách 100., 101., Krpelec (dod.). T. ...
    38

    7 Rozsudnosť
    Rozsudnosť. Vz Jg. Slnosť. 33. R. = mohutnosť duševní, která ze dvou nebo více úsudků činí úsudek nový, ...
    39

    1 Intelligence
    Intelligence, e, f., z lat., rozumnosť, vzdělanosť rozumu, duševní sila. Intelligenz, i Einsicht, Verstand. ...
    40

    7 Soudnosť
    Soudnosť = mohutnosť duševní, která představy mezi sebou srovnává a udává, v jakém poměru jsou jedny ...
    41

    5 Blbost
    Blbost = úplné poklesnutí duševní čin- nosti následkem částečného ochrnutí neb nedostatečného vyživováni ...
    42

    7 Smyslnorozumový
    Smyslnorozumový. S. city (jež se za- kládají dílem na smyslné, dílem na duševní přirozenosti lidské). ...
    43

    5 Anthropologie
    Anthropologie, e, f., z řec. = věda za- bývající se tělesnou i duševní soustavou člověka, člověkověda, ...
    44

    7 Poklid
    Poklid = čistota atd. Jsou před pokli- dem. Us. Vk. Až do p-du řepných polí. Prss — P. = pokoj, Ruhe. ...
    45

    9 Volní
    Volní = k vůli se vztahující, Willens-. — V. stránka duševní činnosti. Krč. Assoc. 63. Pozornosť jest ...
    46

    4 Vzpomínání
    Vzpomínání, n. = onen děj duševní, kte- rým temné či z vědomí vystouplé představy se objasňují či do ...
    47

    1 Materialism-us
    Materialism-us, u, m. Nauka filosofická, že podstata všeho a původ jest hmota a smysl- nosť. M. věcní ...
    48

    6 Myslivost
    Myslivost = mohutnosť duševní, která tvoří pojmy, úsudky a rozsudky, Pdl. exc, das Denkvermögen, die ...
    49

    6 Námel
    Námel. Cf. Mkl. Erym. 186., Odb path. III 867., Rstp. 1760., 1998, Mir. 96., Rosc. 66., Slov. zdrav. ...
    50

    1 Honorar
    Honorar, u, m., z lat., čestná odměna, Ehrensold, Ehrenlohn; plat za práci duševní (učitelům, spisovatelům ...
    51

    6 Názorlivosť
    Názorlivosť = nazírací mohutnost, vis intuitiva. Nz., Pal. Rdh. I. 376., 379. N. = mohutnosť duševní, ...
    52

    2 Platon, a
    Platon, a, m., slavný filosof řecký 429-348. př. Kr. Vz S. N., KP. II. 6., 118. — Pla- tonský, platonisch. ...
    53

    8 Počitek
    Počitek, tku, m., Empfindung, f. Mus. 1894. 318. P. = duševní pochod, který vzniká vnějším popudem a ...
    54

    7 Pud
    Pud. Cf. List. fil. XV. 176. P. smyslný, duševní, potravy, pohybu, společenský, při- rozený, látkový, ...
    55

    7 Poroba
    Poroba duševní, tělesná, politická, Osv. I. 340.. 163., násilná, stydlivá. Kat. 3358, 1012. Země v p-bě ...
    56

    1 Kapacita
    Kapacita, y, f., z lat., chápavost', schopnosť duševní, schopná hlava, důmyslná osoba, osoba vzděláním ...
    57

    6 Děj
    Děj = co se událo. Vz S. N., Jg. Slnosť. 118. D. molekularní, chemický (Process), Osv. I. 482., 484., ...
    58

    7 Obzor
    Obzor, die Rundschau. Dch. Potom jde starosta na o-ry (na obzírku před svatbou, na ohledy). Němc. — O. ...
    59

    6 Dušný
    Dušný = dusící. D. větry. Vz Dušák, der Schwaden. Bc. — D. = duševní. Slepé srdce nevidí, čo má býť k ...
    60

    5 Blaho
    Blaho. — Ad 2. B. = souhrn všeho toho, co nejvýš libé a lahodné, příjemné a roz- košné jest. Vz S. N. ...
    61

    6 Dedičnosť
    Dedičnosť Lidé ti nyní vně d-sti se na- lézají. Sš. II. 51. D. ustálovací či konserva- tivní, pokračovací ...
    62

    1 Frenologie
    Frenologie, e, f., z řec, lebosloví, lebo- zpyt, leboznalectví, Lehre vom Bau des Ge- hirns, Schädellehre, ...
    63

    6 Klid
    Klid. Výb. I. 1101. 37., Schd. I. 5I., Mz. v List. filol. VIII. 179. K. nedělní a svá- teční v továrnách ...
    64

    6 Duševní
    Duševní, seelisch. D. pružnosť, Život ná- roda, KB. IV. 1., trpaslík (člověk slabého ducha), poroba, ...
    65

    5 Zdravosť
    Zdravosť, i, f., zdravota = zdraví, die Gesundheit. Z. těla, duše. Měst. bož. Vy- svědčení, policie z-ty; ...
    66

    7 Podnět
    Podnět. P ty volajú na salaši dlhé tenké kusy paliva, iné tenké kusy paliva sú šte- liny, faklence. Slov. ...
    67

    7 Probrati se z čeho (k čemu
    Probrati se z čeho (k čemu): ze spánku, Hrts., z duševní mrákoty, Tf., z proudu pocitů, Šml., ze svého ...
    68

    6 Maděra
    Maděra, y, í. = uherský tanec. Strejček Nimra koupil Šimla za půl páta krejcaru, přišel domů, popad ženu, ...
    69

    6 Hnutí
    Hnutí, die Regung, Bewegung. H. ledu, Dch., lodi, die Schiffsschwenkung, SI. les.; h. srdce, Mour., ...
    70

    1 Činnosť
    Činnosť, i, f. = sklonnosť k činění, die Thätigkeit, Wirksamkeit, Aktivität. Jg. Č. duševní. Ssav. Č. ...
    71

    7 Strava
    Strava. Mkl. Etym. 325. a , Vlšk. 512. Ztrava. Št. Tělesná, duševní s. Us. Dělá ke stravě (dostává i ...
    72

    6 Chor
    Choroba, vz Mz. v List. filol. VII. 6., duševní: zděděná, povstalá (přesílením, sthe- nická; vysílením, ...
    73

    7 Rozvoj
    Rozvoj v čelí (ve vojenství), S. N. XI. 79., 124., dějin, obchodu, J. Lpř., obyva- telstva, ducha lidského, ...
    74

    2 Pathognomika
    Pathognomika, y, f., nauka o poznávání chorob. Vz S. N. — Pathologický, chorobo- znalecký, chorobozpytný, ...
    75

    1 Charakter
    Charakter, u, m., z řec., znamená vryté znamení, ráz, zvl. písmeno, die Zeichnung eines Buchstabens usw.; ...
    76

    5 Činnosť
    Činnosť = sklonnosť k činění. Č. životní, samovolná, poznávací, žádací, vyživující, kontemplatívni, Hlv., ...
    77

    5 Zvláštnosť
    Zvláštnosť, i, f. = jakosť ta, když něco soukromým, o sobě jest, obzvláštnost', die Absonderung, Abgesondertheit. ...
    78

    7 Plod
    Plod. Cf. Mkl. Etym. 251. P. těla lid- ského. Držení se, poloha, rozřezání, vyba- vení, vytlačení, vývoj ...
    79

    4 Vývoj
    Vývoj, e, m., die Entwicklung. Vz Vý- vin. V. řeky = délka její po všech okli- kách. Blř. Při nejvíce ...
    80

    7 Pochod
    Pochod, das Gehen im Takt. Km. P. ve více proudech; přímý p. soustředěný ku předu; p. stupňový, flankový ...
    81

    7 Um
    Um. Cf. Mkl. Etym. 372. a., Jg. Slnosť. 33. U. u Kanta = mohutnosť myslicí, mo- hutnosť pojmů, Verstand. ...
    82

    5 Zjev
    Zjev, u, m. = zjevení, die Erscheinung. Z. = úkaz, každá změna, kterou znamenáme prostřednictvím nervů. ...
    83

    7 Obor
    Obor. Bž. 225. Oborem. Aby lid oborem od far odvrátili; Kněží dali se oborem ve všelijaké rozkoše. Krnd. ...
    84

    1 Literatura
    Literatura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn všech knih. L. jest soubor všech písmem utkvělých plodů duševních, ...
    85

    7 Potřeba
    Potřeba = potřebování něčeho. Cf. Mkl. Etym. 354. Duševní p-by, Us., církevní. Mus. Aby ráčili prositi ...
    86

    2 Nářek
    Nářek, řku, m., nařčení, nařknutí, pohle- dávání, právo k něčemu, der Anspruch, D., závada na statku ...
    87

    4 Výlev, výliv
    Výlev, výliv, u, m. = vylití, vylévání, co se vylévá i místo, kde se co vylévá, der Aus- guss, Erguss, ...
    88

    4 1. Vyjádřiti
    1. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati, vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov. vyjedro- vati = jádro ze skořípky ...
    89

    6 Jednota
    Jednota = vlastnosť věci, když jediná toliko svého druhu jest. Vz S. N. J. děje n. jednám. Nz. Tím naznačuje ...
    90

    3 Rozmysl
    Rozmysl, u, m., rozmyšlení, uvážení, roz- vážení. R. jest ona činnosť duševní, kterouž rozebíráme si ...
    91

    4 Výkon
    Výkon, u, m. = vykonání. V. = činnosť n. práce okamžitá a pomíjející, k jejímužto provedení potřebujeme ...
    92

    3 Různo
    Různo (zastr. rózno), sem a tam, na strany, od sebe, aus einander, auf verschiedene Seiten. Běželi r. ...
    93

    6 Nemoc
    Nemoc. Mkl. Etym. 199. N. z povolání, zaměstnání, namáháním způsobená, uhoněná, Us., Dch., sdělná (infekční), ...
    94

    6 Mysl
    Mysl. Cf. Bž. 29., 101., Mkl. Etym. 208. M. = síla duševní atd. M. = nejvyšší mo- hutnosť v člověku, ...
    95

    5 1. Za- předpona
    1. Za- předpona. Slova s předložkou za- složená označují to, co jest za tím, co se druhým členem ...
    96

    2 Požitek, půžitek
    Požitek, půžitek, tku, požiteček, čku, m. P., čeho požiti lze, was zum Genuss taugt, die Esswaare. Berg. ...
    97

    4 Vtip
    Vtip, u, m. V., v (předložka) + tip, tiepati, s-tiepati = štípati. Jir. V. ze v-tep, patří tedy ku tepati ...
    98

    7 Práce
    Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav práceck v: prácech. V 24. ř. oprav přílišná v: přílišná. Cf. Mkl. ...
    99

    5 Zaplakati
    Zaplakati, pláči, plač, pláče (íc), al, ání; zaplakávati, anfangen zu weinen, in Thränen ausbrechen. ...
    100

    1 - 100   101 - 200  
    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <