Proud, proudík, u, proudeček, čku, m. Mkl. Etym. 265. P. páry, Dampfstrom, Šp., protiběžný, Gegenstrom, Nz., světla, Šmb., žití, slzí, deště, Us., ledovcový, Stč. Zem. 655., lávy, Lava-, Pdl., granátový (místo, kterým se granáty nejvíce táhnou v náplavu granátovém), Dh., Zhlk., mořské (aequatore- alní jižní a severní, brasilský, karaibský, floridský, golfský, severoafrický, gronský, labradorský, antarktický, západoafrický, novozélandský, australský, severní polarní, peruanský, jihoaustralský, západoaustral- ský, mosambický, agulhajský), Stč. Zem. 767. nn., Krč. G. 53., letavic či meteoritní (srpnový či slzení sv. Vavřince, říjnový, listopadový, prosincový, lednový, dubnový), ib. 258.—260., vzdušný (odrovníkový či aequatorealní, ssací či buran, polarní. Ib. 582., 588., 611. Zábava jest v proudu. Vlč., Hrts. P. vůně, Vrch., událostí, Osv., času, děje (v básni), Dk., řeči, Hdk., vypravova- telský. Mus. Dostav se do proudu, nevěděl kudy ku konci. Šml. Vše v proudu jest, vše v stálém tvoření. Vrch. Vidíme zvíře i bylinu v plném proudu života. Osv. I. 48. Otázku nějakou do proudu přivésti. Mus. 1880. 515. — P. vojska: jednoduchý, sevřený či semknutý, oddílový, Čsk., řa-
dový, Reibenkolonne, přední či hlava (t?te),
střední či valný (gros), zadní či konec
(quene), útokový (colonne ďattaque); boky,
hloubka p-du. NA. III. 78., 79., 84, 85 — P. elektrický. Proud původní, Osv. I. 482., elektroelektrický, magnetoelektrický, oka- mžitý, Mj., svalový, nervový; p. uzavříti. Osv.