ČástkaČástka. Čásť, strč. čésť n. čiesť. Gb. Hl. 64. Vz doleji. Máme devatero částí řeči. Vz Bž. 61.—62. Části křivky užitečné a para- sitní, správně: podstatné a liché. Čs. math. X. 94. Části dle váhy, Gewichtstheile, č. zboží, die Waarenpost; Čerstvé uhlí smí se jen po malých částkách na rošt přikládati; Po částkách dluh platiti; Č. čistého výnosu; Kůže má se jen na zevnějších částech trochu změniti. Šp. Č. zbroje, Rüstungsstücke, Čsk., nedělné (molekuly), Molekulen,
duha (
duha kusá), Regengallen, pl., jednotlivá, Einzeln- theil, m., dřeviny, Bestandsparthie, květu či květní, Blüthentheil, pařezného lesa, Nieder- waldparcelle, f., ožraná (požerek), Frassstück, skupení, die Horstparthie, popelní, Aschen- hestandtheile, živné či potravní, Nahrungs- bestandtheile, Sl. les., tolikátá č., aliquoter Theil. J. tr. Lepší moje č., melior pars mei. Hlk. Č. obecná či všeobecná, zvláštní (spisu), pars generalis, specialis. Us Pdl. Dobrou, značnou částkou, guten Theils. Dch. Části květu. Vz Schd. II. 206. Čásť listu náučná, napomínaci. Sš. II. 110. Třetí čésť; Také jmáme z toho mlýna všech požitkuov dvě čésti vzieti; Jeho erbové mají vzieti třetí čésť z toho mlýna. List hrad. 1423., 1431. (Tč.). Třetie čiesť lidí; Moc nad čtyřmi čiestmi. ZN. Vzal druhu čiesť vojska. BO. K tomu nás taký z čiastky kníže z Parmy přivedl. Žer. 16. Druhú čiesť, ženo, jměj sobě. Hr. rk. 319. Má tu pátú čésť dvoru. Půh. I. 278. Neb šeřednáj' to částka, kteráž se své větší straně nepřirovná. St. Kn. š. 164. — Č. = sčítanec, der Addend, Summand, Posten. Šim. 14. — Č. = vzhled, člověk v té částce Bohu podoben není Kom. D. 24. — Č., os. jm. Je jich jako Částkových dětí (či od: Částek?) = mnoho. Us. u Kr. Hrad. Kšť. — Č. Ferd. 1698. Vz Jg. H. 1. 2. v. 542., Jir. Ruk. I. 132.