Zamilovati
Zamilovati = oblíbiti si, počíti milovati, lieb gewinnen, lieben ; zamilovati se do ně- koho, sich verlieben, verliebt werden. — abs. Ještě se nenarodil, kdo by zamilován nebyl. Dch. - co, koho: statek, rozkoše, Kom., zisk. Us., někoho. Br. Kristus nás zamiloval. Štelc. Seznámivši se s jiným kupcem zamilovala ho. V. Viděl dievku, kterou zamiloval. V. Tichá slova, platný čin zamiluje vlasti syn. Kmp.Č. 143. Také oči ten mal, čo ma z-val. Čjk. 50. Jenž svět z-val. BR. II. 113. b. Hore Vahom, dolu Vahom duha vodu pije, kdo Slováka zamiluje, nech žije, nech žije! Sl. ps. Za- nahaj, zanahaj, čo si z-val, ale tak zanahaj, žebys něbanoval. Sl. ps. Šf. I. 73. Tak nás milý Ježíš, tak nás zamiloval, že své drahé tělo pro nás nelitoval. Sš. P. 51. Ťažko človek to opúšča, čo raz zamiluje a jestli to nějak ztratí, velice banuje. Na Slov. Tč. — se do koho, do čeho: do děvčete, do hudby, do peněz. Us., D., Ml. Je do ní zamilovali co vůl do hrachoviny (do otepi slámy). Č. Vodníkův syn z-val se do jed- noho mlynáře dcery. Kld. II 262. Čtenář jeho díla bezděky zamiluje se do starého pána pro jeho povídavosť. Ddk. IV. 121. A oni obidvaja odrazu z-li sa do švarnej princézky až po samé uši. Mt. S. I. 55. — Pozn. Z. koho, si koho lépe než: z. se do koho. Brt. Cf. Zalíbiti.— si koho. D., Ml. Že si ledakoho věrně zamiluje. Sš. P. 228. Z-val si ju král, za Dorotou listy psal; Ešče jednú za svú milú půjdu, co jsem si z-val, to m. budu; Jeden si ju z-val, druhý si ju vzal, třetí sobě srdce probod, že ji nedo- stal; Z-val som si černooké děvče, ale mi ho nechcú dáť Sš. P. 8., 230., 310., 403. (Tč.). Jakú sem si frajirenku zamiloval ? Brt. P. 57. — se. A to tak a to tak ako na hore vták; Keď sa dvaja z-jú, musia sa nechať tak. Sl. spv. II. 60. Lúbosť, Bože, lúbosť, ved je to dobrota, ako keď sa holub v pazderí zamotá! Darmo hlávku dvíha, darmo podletuje, kto mu chce uveriť, nach sa zamiluje. Čjk. 92. — si co, se jak. Z. si někoho (s) vší prudkostí. Sá. Z. se až po uši. Us. Tč., Mt. S. A jakou z-val nás syn boží láskou!; Láskou z-val Kristus cír- kev útlou, čistou, upřímou, stálou, obětov- nou až k smrti. Sš. II. 29., 133. Zamiloval s plnou vášní dívku. Šml. I. 44. — kde. Ej z-val som si dievča na majeri (na dvoře). Mt. S. I. 9. — proč. Israelité modlářství pro obřady telesnosti hovící z-li; Titul ten (syn člověka) Pán z lásky k lidstvu z-val. Sš. Sk. 85., 202. (Hý.). Vz Z. se do čeho.