Keř
Keř, lit. keras (dutý peň). Mkl. aL. 79., Mkl. Etym. 157., List. fil. 1882. 42, Bž. 85., Rst. 424., S. N. K. ryzý, Rstp. 833., listnatý, Laubholzstaude, morušový, ovocný, Fruchtstrauch. Sl. les. Slunečko zachádzí za keř malinový. Sš. P. 333. On vždy tluče na keř a myslí, že ze mne něco vytáhne (vy- zvídá). Us.