Doupnák
Doupnák, doupnák, u, rn. = vyhnilý, dutý strom, ein hohler Baum. U N. Kdyně. Rgl. — D., a, m. = divoký holub, že v dou- patech, v doupnacích žije, columba oenas; na Mor. gaurník. Vz Frč. 352., Schd. II. 460., Koll. III. 343. D. hájí si svého buku, v němž má své hnízdo, když se chystají jej stiti: Mój buk, mój buk! Km. 1886. 378.