Hřbet
Hřbet (zastar. chřbet, chirbet; na Slov. chrbet, chrbát), u, hřbétek, hřbítek, tku, hřbéteček, čku, m. H. = vrch věci vysedlé, eine Erhöhung, der Rücken. Hřbétek ruky čili dlaně (vysedlina u palce). — H. hory, hřeben, čeřen, páteř hory. D. Der Berg- rücken, Kamm des Gebirges. H. plochy (Flachrücken), ostrý, skalnatý (Schneide-); jesep, Riff. Š. a Ž. — Hřbítek nosu. Der Rücken. — H. hovada, vrchní jeho strana, der Rücken. Srnčí h. D. H. koně. Jel. H. osličí. — H. člověka, záda, der Rücken. Na hřbetě nahoře jsou lopatky, na těchto paže (ramena) s loktem a předloktím, které s dlaní a prsty ruku činí. Pt. H. křiviti. Na hřbetě le- žeti (lenošiti). Lehnouti si na břicho a hřbetem se přikryti. (Ležeti bez stláni). L., Č., Lb. Pilně hřbetem hýbati (pracovati). Č. Na hřbetě někomu seděti, Jezditi (týrati ho; osedlati ho, opanovati). Č. H. obrátiti, dáti. Vz Útěk. H. si otlačiti. Us. H. (záda, zadek) vydutý, dutý, rovný, prohnutý, úzký, ši- roký, plochý, plný atd. Šp. Dostati po hřbetě (ránu, bití). Přes h. někoho přemrštiti (ránu mu dáti). Mus. Svrbí ho h. (chce bití). Příhbí v páteři, na hřbetě. V. Filec na hřbetě (hrb). V. H. držeti někomu. Jg. Že jí h. a stranu držíte (naháníte). Ctib. Jinak: h. držeti = neustoupiti, odpírati. Jg. H. za sebou míti (něco, nač by se bezpečil). II. obraceti komu, hřbetem se obrátiti ke komu. D. H. uká- zati (odvrátiti se, žádosť oslyšeti). Ros. Jinak: h. obraceti, ukázati, hřbetem se obra- ceti = utíkati. V., Bart. 273., 30. H-ty obrá- tivše k nepřátelům. Let. Co za hřbetem je (minulé). Za h. hleděti (za sebe, zpět). Kom. Do očí se nám pěkně staví, však ale za hřbetem nás pomlouvá. Sych. Za h. klásti, vložiti, zamítati, založiti (nepracovati, od- kládati, zanedbati). V. Své hříchy za hřbet zakládati. Br. Za h. něco položiti, hoditi. Vz Nedbalý, nevšímavý. Č., J. tr. Jak ná- leží komu h. (kosti) narovnati (bíti). Vz Trest. Č. Kdo měšec tratí, nechť hřbetem platí. Jg. Co v břichu, nikdo nevidí; co na hřbetě, na to všichni oko mají. L. Všecko na hřbetě nosí. Vz Chudoba. Č. Více vzal na h., nežli unésti může. Vz Nesnáze. Č. Jde po hřbetě na mši (má pohřeb). Vz Smrť. Č., Jg. — H. nože. Vz Nůž. Knížka se zlatým nápisem na hřbetě. L. Hřbítek na listě. V. H. u přeloženého plátna. Us. H. lopaty (silnější čásť od ucha k špici jdoucí). H. pily (na druhé straně naproti jsou zuby). Vys. H. pušky. — H., přezdívka. Ty hřbete! Lümmel!