LiteraturaLiteratura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn všech knih. L. jest soubor všech písmem utkvělých plodů duševních, zavírajíc v sobě písemní památky a práce všech národů, ruko- pisné i tištěné, aneb i v kámen dlabané a v kov ryté. S. N. L. čili písemnictvo jest soujem všech plodů slovesných buď psaných buď tištěných, jimiž duševní život národa na jevo vychází prospívaje tudíž rozvoji vzdě- lanosti lidské. KB. 1. Vz tam. Literatura je obsahem přesná n. věcná a krásná či básnická. Věcná: vědecká, prostonárodní (popularní). Vědecká: filosofická, bohoslovná, jazyko- zpytná, historická, přírodnická, právnická, lékařská atd. a každý z těchto oborův opět podlé svých částí jako filosofická. Filosofická pak: aesthetická, duševědná atd. Prostoná- rodní: pro lid, pro mládež, pro ženské po- hlaví, pro jisté stavy, pro vzdělané obecenstvo. Krásná l.: poesie, řečnictví. (Světské: poli- tické, soudní, naučné. Duchovní). — L. obecná, l. filosofie, l. řecká, východní n. orientalní, národní (franc, angl., řecká). L. klassická č. stará a novověká či moderní. — L. svatá n. církevní; světská. — L. stará n. mladá, veliká n. malá. Historie n. dějepis literatury n. literarní historie. Vz S. N. Dějepis lite- ratury české, vz S. N. II. 315.
