Mysl
Mysl. Cf. Bž. 29., 101., Mkl. Etym. 208. M. = síla duševní atd. M. = nejvyšší mo- hutnosť v člověku, která jej vede, aby všude rozumně a mravně sobě počínal a všady pravdy v poměrech nauky i života pilen býval. Sš. II. 119. Divně mu k mysli bylo; Nevím, jak mi je k mysli. Kos. 01. I. 69, 45. M. jará, působivá, vnímavá, Vch., jasná, zpupná, Us., vznešená. Št. Kn. š. 127. Pořád se mi to na mysl vede, staví. -Brt. Mtc. 1878. 37. Povolnou myslí přijímá, ale jemnou rukou odráží (vyslechne každého ale pomaličku dělá přece, co chce). Šmil. Osv. 1880. 147. Na mysli mi tane. Šf. Váže na mysli mám za to, že . . .; K mysli něco připustiti. Šf. Strž. I. 288., II. 308. Kdybych se rozčilil a drobet hnul myslí. Vk. Jest malé laskavé mysli. Us. Pdl. Sebranosť, klid, ukojení, čilost mysli. Dk. P. 166. Došly mně na mysl ej mej mamičky slova. Brt. P. 53. Křesťané plně to v mysl vzali. 15. stol. Stín mne tu jest, m. všecka jinde. Us. A tak jsem to z mysla pustil. NB. Tč. 52. Veselá m. činí ktvúcí věk. BO. Padlo mu na mysl, aby nikomu neslúžil; Sobě na mysli tak řekla. Pass. mus. 354., Št. Kn. a. 177. Ani sem (to) na m. brala. Hr. ruk. 359. To mu jde na m. (toho se bojí). Us. Vk. Pořád má m. na knihy. Us. Knrz. Ve- selá m. hostě viece sytí než krmě a pitie. Ezp. 677. Kdyby to v mysli premietali; Zlou m. přelomiti; Vše s dobrou myslí trpěti; Člověk vznesl se vzhóru myslí pyš- nou nad se; Ne k ní svú m. přiložili; Miluj Boha se všie myslí; Snad jim nenie tak na mysli; M. míti hotovou, abychom...; M. při něčem podržeti, od něčeho odtá- hnouti; Nemaje na mysli toho, což mluví u modlitvě. Št. Kn. š. 3., 17., 20., 22., 36., 38.. 42., 46., 154., 182. M. projde všudy. Us. Bž. — M. = mínění atd. Jest to proti mé mysli. Dch., Kos. Pohádají se a hned jsou zase jedné mysli. Šmil. M. svou každému neotvíraj. Výb. II. 1172. M. jeho s slovy se nesrovnává. Výb. II. 1636. Těžkou m. k nám vzali bez našeho proviněnie. Arch. VII. 31. Jest své mysli (má svou hlavičku). Us. Kd. Jednej mysli buďme! Ht. Sl. ml. 208. Buď vždy mysli ustavičné. Smil v. 1575. Tu mysl majů mnozí liudie; To město by v takej mysli, brániti sě j'mu pomysli. Alx. Anth. I. 3. vd. 33., 37. Mé mysli bludně chodie. Pravn. 66. Takto znie smysl toho. Št. Kn. š. 292. Světí v té vrtkosti (světa) nechtí vlnúti myslmi svými. Št. Své mysli (= svého úmyslu) ještě neustanovili. Št. — M. = srdce, chuť atd. Jest mu to proti mysli, Vlč., po mysli. Us. Dbv. — M. dobrá = rostl. Cf. Č. Kn. š. 262., 264.