NářekNářek, řku, m., nařčení, nařknutí, pohle- dávání, právo k něčemu, der Anspruch, D., závada na statku n. jiné věci vězící. Má ten prodaný statek ode všech nářkúv a závad spraviti. Ros. — N., pomluva, zlehčení do- brého jména n. dobré pověsti, die Beschim- pfung, Verleumdung, Verdacht, m., Klage, Be- schuldigung. Jg. N. je zlehčení cti a dobré pověsti. Er. N. je škodlivé uražení dobré pověsti. Er., Jg. Vz Vš. 566. N. jest obvi- ňování někoho ze skutku nehodného. S. N. Aby ten n. (jímž jsou od mnohých nejvíce naříkáni byli, totiž pikarstvím) se sebe sňali. Bart. 316. 6. Proto táži se vás, zdali se k tomu nářku cti znáte. Arch. mě. Nách. 1629. Hrš. Pohnati koho z nářku cti. VI. zř. 34., Faukn., Zř. F. I. Ten pán bude moci o nářek svě- domí (= svědectví) svého viniti tu osobu před soudem, jak zřízení zemské o nářek ustanovuje. Vác. Že má při o n. poctivosti. Žer. Záp. 149. Nářky od sebe odvésti. Prot. 65. Provcde-li se n., svědomí to bude za- vrženo. Kol. 31. N. v šraňcích. Vz Žer. Záp. I. 149., 155., 187. N. od pána na služebníka učiněný. Er. Zjevný n. cti. V. Nářku nepro- kázati. Faukn. Nářky smítati. V. N. s někoho svésti. Br. Od nářku se očistiti. Br. Provésti na někoho n. (usvědčiti). Ros. N. svědka = zamítnouti ho. Us. Vz Rb. str. 268. — N., naříkání, hořekování. N., osvědčování bolesti tělesné neb duševní, ježto děje se hlasem živým, zvýšeným, s kvílením a pláčem. S. N. Das Jammergeschrei. Ruce lomíc n. vedla. Puch. Vede si n. na vás. Sych.V n. se vyliti. Sš. Mt. 164.
