Plod
Plod. Cf. Mkl. Etym. 251. P. těla lid- ského. Držení se, poloha, rozřezání, vyba- vení, vytlačení, vývoj plodu; p. donošený, zralý, předčasný, přenosený, přezrálý; ve- likosť, smrť plodu. Cf. Kžk. Por. 18., 21., 52., 60., 180., 306., 317., 323., 338., 353, 385., 537., 604., 614., Rk. Sl. P. bez srdce, acardiacus. Nz. lk. Předčasné dýchání plodu, vorzeitiges Athmen des Kindes, odebírání vnitřností plodu, exenteratio, odejití plodu (po první době těhotenství), eífluxion, roz- kouskováni plodu, Embryulcie, období vy- puzení plodu, Austreibungsperiode, o vzniku plodu, Embr} ogenie. Ktt. exc. Nemějieše plodu mužského. Kar. 27. Cf. Slov. zdrav. — P. zemský. Cf. Slb. XVII, XLV.. Rst. 465.,Rosc. 59., 73., 93,, 94. P. přírodní, Natur-produkt. Dk. Základ plodu v rostl. Vz Kk.51. Zrno veliký p. přinese. Ev. olom. — P. = skutek, práce atd. P. básnický, umě- lecký, duševní, Dk , slovesní, psaný, tištěný, KB. 1., poesie národní. Us. Pdl.