Potřeba
Potřeba = potřebování něčeho. Cf. Mkl. Etym. 354. Duševní p-by, Us., církevní. Mus. Aby ráčili prositi za naši všecku po- třebu na duši i na těle. 14. stol. Mus. 1880. 436. P-by rodinné, finanční. Mus. Sesli jsú se havéři, aby svú p-bu pověděli. Dač. I. 48. P-by všedního života, časové, místní, vědecké, Mus., existenční, individualné či osobité, kulturní, pospolité. Kzl. 11. Kniha p-bě školy vyhovuje; Knihu ku p-bě školní vydati. Us. Pdl. Jel jest po svých p-bách do Opavy. NB. Tč. 204. Málo znáti potřeb, toť pravé bohactví. Sb. uč. Nuzná a náhlá p. práva lomí. Bž. exc. P. věci draží. Us. Bž. — P. přirozená. P. tělesná. Št. Kn. š. 29., 55., 184. P., která krále s koně shání (kakání). Bdl. — P. = potřebné věci, do- statky. Sv. Pavel dělal rukama svýma po- třeby sobě dobývaje. Št. Kn. š. 32. I majíť páni rozličné své užitky, z nichž by po- třebu měli (Unterhalt); Pán móž potřebu jmieti k svému stavu z úřadu svého; Abyste svú p-bu měli s dietkami svými. Št. N. 87. 34., 87. 32., 96. 30., 97. 33., 55. 11. — P. svršky atd. P. hospodářské, Št., psací, Posp., honební, Dch., korábní, 1512. Mus., hasič- ské, kancellářské, kreslicí, školní atd. Us. Pdl. — P. = nouze, nebezpečenství. Kdyby kto bez p-by skočil s vysoka; Kdyby pilná p. přišla. Št. Kn. š. 31., 41. V čas p-by na- stalé. Kol. 3. Nepřepúščej naň chudoby, by kdy nejměl zde p-by. Výb. II. 13. Krstiti v p-bu móž každý. Št. Pomocník v p-bě. Ž. wit. 9. 10. — P. adv. Co tě (akk.) toho p.? Pass. A u páteři krátkú řečí prosíme všeho toho, což k duši i k tělu jest p.; Protož p. jest každému, aby sám najprv uměl milovati. Št. Kn. š. 39. — P. = dvůr u Kolína.