Práce
Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav práceck v: prácech. V 24. ř. oprav přílišná v: přílišná. Cf. Mkl. Etym. 261., Robota (dod.), Gb. Ml. 93. 4. a 5. P. duševní, Us , polní, domácí, Sá., mechanická, ZČ., těžař- ská, NA. IV. 130., písemní, KB., saisonní (zednická, pokryvačská a p.), Kzl. 291., hle- dací (v horn.), NA., hospodářská, Kzl., vy- sazovací. Pflanz-, probírací, Durchforstungs-, Sl. les, přípravná, předchozí; doba, rozdě- lení, poměry, způsob, přijímatel, den, obor, ukládání práce, přestávka v práci, prostor k práci. Šp. P. jest životem. To stálo něco práce! Us. Ndrf. Je chlap do práce (praco- vitý). Us. Vhl. Žene se do p. dosť. Us. Frch. On se do p. nutí; Jíti po své práci; Ne- stojí to za práci; S něčím si práci dáti. Dch. Z každého kouta kouká na mne p. Us. Vk. Musím za svou prací. Šml. P. tichá a společná získá vlasti oslavu. Č. Rž. XCII. Dětinství je začať prácu a nevést k celosti. Glč. II. 245. Kdo co dělá s chutí mile, p. jest mu kratochvíle. D. Šk. II. 274. Jde mu práca jako po šnôre, jako po másle, Rr. MBš, jakoby kozu dřel nebozízem skrze plot (o nešikovném člověku). U Kr. Hrad. Kšť. Nikomu pro sprosté práce chvály ne- ubude; Jak si jídlem nepomožeš, práca tě udusí. Mor. Tč. Po práci někde býti. Us. Bkř. P. bez vůle nejde ke konci; Kdo svú vůli k práci přidá, taká p. mnoho vydá; Kdo se p. bojí, nepřijde k pokoji, mor.; Bez sčastí práca čas svój utrácá; Páni bez p. pokrmy jeďá všelijaké, preto majú bez všej síly těla ledajaké (slabé). Slov. Tč. Líp se daří každá p., když víc rukou se jí chytí. Vrch. Pr. 97. Prácu pro zutřek dělaj dnes, zelé pro dneskaj zutra zjez. Val. Vck. Těžšie jest p.., z niež užitek nepochází. Výb. II. 648. Každá p. těžkáj' tomu, komuž nenie milá; Připraviec se snažně a s velikú prací; Dobré se jest na manželskú práci rozmy- sliti. Št. Kn. š. 33., 6., 63. O vdovách, ješto jsú dlužny o někom práci nésti. Šf. Taková p. málo do kuchyně přináší (je málo platna). Us. P. obohacuje a ducha vzdělává; Nic na světě není bez p.; Těš se hladem, když mrzela p.; Nic bez p. nepřichází; P. rodí zámožnosť a sílu; Máš-li práci, chutě do ní, budeš míti brzo po ní. Sb. uč. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střež co zrádce; Pilen práce co zajíc bubnu. Č. Při práci za nehty mu zašlo a při míse se upo- til; Ustavičná p. všecko přemůže; P. člo- věka živí, zahálka maří. Lpř. P. není bez platu, rozkoš plodí útratu; Úsilím a prací i nebe koupíš; Po práci milo odpočinouti; Milátě práce; ač i těžká, jen když není daremná; Větší dobré s větší prací při- chází; Za špatný plat nesporá práce; V den svatý p. mají státi; Vítej sluNce s modlitbou v ústech a s prací v ruce. Us. Bž. P. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť; Kdo se do p. strojí, ten se jí bojí. Us. Brt. — P. = péče. Zavaliti práci komu, esse oneri alicui. Bj. Na něco práci naložiti. Št. Kn. š. 165. — Cf. Hr. ruk. M. 272. — P. = svízel. Všudy p., všudy kříž, všudy je nějaká tíž. Bž. exc. Pomni, žeť sú, milujíc Boha, práci i smrť proň nesli. Št. Kn. š. 12. (18.). — P. = bo- lesť. Cf. Hr. ruk. B. 226. — P. = dílo (ho- tové). P. kusová. Kzl. 288.