RozmyslRozmysl, u, m., rozmyšlení, uvážení, roz- vážení. R. jest ona činnosť duševní, kterouž rozebíráme si poměry vnitřní představ a to hlavně všeobecných, abychom jasnosti jich se dobrali. Hš. v S. N. Die Uiberlegung, der Bedacht, Vorbedacht, Entschluss. S roz- myslem, s dobrým rozmyslem a uvážením něco učiniti. V., J. tr., BO. Se zdravým r-em knihu čísti. Kram. S r-em řečniti. Sych. Nic se tu s r-em neděje. Jel. Potřebuje to be- dlivého r-lu. V. Tam vstoupiti s r-lem bylo (na povážení). Kom. Bez r-lu něco dělati. Sych. Na r-lu míti. Žer. Jakož dobrovolně a s dobrým mým r-em zastavil jsem a po- stoupil ves svou řečenou. Fauku. Než súpe- řové mají opatrným r-em vážiti, aťby se jim neudálo nadarmo se odvolávati sami se obtě- žujíce pracemi a náklady. CJB. 431. R. vzíti do 24 hodin. J. tr. V rozmysle = s rozmy- slem. Kat. 1400. Přidávajíce s dospělým r-em, aby ode všech bylo zachováno. CJB. 283. Vyznávám, že s dobrým r-em a přátel svých radú dobrovolně prodal jsem. Tov. 95. Stavové neohledajíce se nic na r-ly a roz- pakování nejv. hofmistra. Skl. 107. Měl-liby král jeti, bylo poněkud na r-lu. Míti některé rozmysly, einiges Bedenken tragen. Dch. S dobrým r-lem a s zdravú knížat našich radú. Landfr. r. 1417. Měl na r-lu (na vůli). Čiň s r-lem (rozhlédaje). O významu či smy- slu slov uvedených na r-lu se vykladači na- lézají. Sš. II. 244. Bratr muoj vlastní od- kázal mi s dobrým r-lem i s dobrú pamětí na svém vlastním dědictví. Půh. II. 612 Pakli bez r-la událo by sě zhřešiti křivú přísahú, snad by neshřešil smrtedlně; Aby křivě nepřisáhl a zvláště s r-lem, neb tak smrtedlně by zhřešil; Aby byl slib s roz- myslem; Panny, vdovy, jenž jste tak ostati s velikým r-lem umienily a již chcete muže pojímati. Hus I. 106., 266.; 269. — R., dvoj- mysl, die Zweideutigkeit. Jg. — R., die Re- flexion. D.
