RůznoRůzno (zastr. rózno), sem a tam, na strany, od sebe, aus einander, auf verschiedene Seiten. Běželi r. Hos. Uradivše se šli r. Plk. Jsou-li rózno. St. N. 24. Když muž ženy cizoložné odbude súdem, protoť manželský svazek ne- bude r.: Celý den kvasivše pojedú r. Št N. 48., 59. R. se rozběhli. Pass. 902 A tak šli r. (různili se). Let. 306. Purkmistr nemá jich r. rozpouštěti. Sob. 27. Vojsko r. se roz- trhalo. Bart. Závistníci moji různo budou. Kom. Je tam všechno r. (im Wirrwarr). Dch. Masf r. mazati. Db. R. se rozjeli. BO. Roz- dělili se oba r. Bj. Děvčata v pořadě stojí, dvě pak r. jich se postaví. Sš. P. 72G. Pravdy vyznánie lúčí rózno přátely ; Což jest Bóh svázal neb spojil, toho člověk neluč rózno; Neb sú dřeli údy r. na kříži; Manžel a. man- želka aby se nikoli nelúčili r. až do smrti. Hus I. 378., II. 39., 179., III. 202. - R. jíti, lézti = na mizinu, zu Grunde gehen. Všecko všudy r. leze a padá. V. Všecko r. běží skrze ženu nehospodynskou. Reš. - R., obzvlášť, pro sehe, abgesondert, besonders. Každý vlas r. stojí. Bern. Dali jsme je různo. Ros. R. leželi. Mm. — R., a, n., subst. Bezpečněji nám oběma různem se dáti. Č. Zatracoval formy poněkud různem jdoucí od mluvy dob Vele- slavinských ; Lidé jak povahou ústrojí těles- ného, tak i uzpůsobilostí duševní jdou různem. Kos. Ol. I. 22., 00. — R., s předložkami. Na r. = různo, von einander. Na různo táhnouti =roztáhnouti. V. Smrť jednoho od druhého na r rozžene. Kram. Vojáky na r. rozrážeti. Flav. Nedí pán a ze spojitosti není patrno, kam směřuje, tudy se na r. vykladači dá- vají. Sš. Mr. 65. Rozdělili je na různo. Br. Na r. rozsekati. V. Na r. sbořiti hradbu. Br. Na r. je rozvedli. Háj. Všecko nám mizí a na r. leze. Br. Na r téci. V. — Po různu = tam i zde, na rozličných místech, po rozlič- ných místech, auf verschiedenen Orten, zer- streut, einzeln. Ty verše po různu se nalé- zají. Proch. Po různu sem i tam ho rozvlá- čeli. Lom. Skryli se v lese po různu. Brt. Skl. § 304. Předměstí to po různu leží. Har. II. 172.
