Vtip
Vtip, u, m. V., v (předložka) + tip, tiepati, s-tiepati = štípati. Jir. V. ze v-tep, patří tedy ku tepati (bíti). Vz více v Šrc. 209. — V. = přirozená schopnosť snadného pojímání a chápání, indoles, natura, ingenium, die Anlage, das Talent, der Verstand, Witz, Scharfsinn, der Kopf, die Anlage. Vz S. N. V. ve mluvě obecné též co duševní nadání vůbec, v užším smyslu značí spojení dvou představ, na kterých se vytkne nějaký posud se skrývající styk, tak že rázem netušená, překvapující souvislosť se objeví. Dk. P. 97. V. se liší od důmyslu, že onen snadné po- chopení, tento hluboké pronikání znamená; že onen jest rychlý jako blesk, tento vždy delší přemýšlení, zpytování v sobě zavírá. Ondrák. V. přirozený, D., dobrý, bystrý, ostrý, rychlý, schopný, hbitý, tupý, olověný, V., vysoký, hotový, neschopný. Jel. Co v. tvůj převyšuje, nechti poznávati. Mor. Tč. Lid rád brousí svůj v. na opilci. Us. Ve slovních půtkách těchto vynikal zvláště Rokycana vtipem vždy hotovým a trefným. Pal. Dj. III. 3. 91. V. hubený. Jel. Enc. m. 4. Kteříž z přirozenie svého jsú vtipu mdlého. Hus II. 255. Vtipu tupého byl. V. Nejjem- nějšího a nejostřejšího vtipu lidé. Ler. Roze- cpalé břicho nepůsobí bystrého vtipu. Hš. Vtipu třeba časem, rozumu vždycky. Č. M. 202. Bedlivosť v učení zostřuje v. zatupený. Mor. Tč. Bez vtipu. D. Kdo ti to řekl? Nikdo, jediné můj v. Us. Ostrosť, bystrosť, rychlosť, schopnosť, hbitosť vtipu; Ostrého vtipu a dobrého soudu; Ostré mysli a vtipu, V., cvičeného a bystrého vtipu. Štec. Kdo bystrý má v,, spěšně věc prohlídne. Kom. Hotového vtipu býti. Jel. V. ostřiti. Jel., protírati. Kom. Z vtipu a mozku svého něco vyhledati. Har. Nic není, co by se vtipu nepoddalo. Kom. Vtipem dostihnouti; osví- cení vtipu. V. Ani původ ani výklad pro- roctví písem svatých nezáleží na vtipu lid- ském (= na soudu, úsudku). BR. II. 811. a. Škoda vtipu dodává. Berg. Nechodí pro v. na jarmark (nepotřebuje cizího rozumu). Šml. — V. = myšlénka, der Gedanke, Einfall, wit- zige Einfall, Witz. V. z patra či bez zámyslu (improvisovaný), žahavý, mdlý, nudný, ja- lový, mělký, Nz., hledaný, planý. Ondrák. V. zdařilý, trefný, řízný, pádný, jemný, hrubý, dělaný, temný, duchaplný, nucený, původní n. nový, otřepaný, odvětný, vážný, žertovný, parodistický, vz více v S. N. Vtipy přes pařezy vláčené (= špatné). Č. Vtipy dělati, vtipem stříleti. Šm. Ten se fantil, že má být za vtip (terčem vtipu). U Dobrušky. V. nevhodný, nevčasný, jadrný, svižný. Mus. 1880. 10., 271. Ten zobe vtip jako holub hrách. Shakesp. Tč. Než vyřkneš v. nějaký, který komukoli nemilým býti může, ať tobě napřed dobrosrdečnosť zavře ústa. Exc. Znají Boha mudrci svými vtipy a dóvody. Hus II. 369. Vtipy honiti. Nz. V. se líbí. Ondrák. Větší Jest písma svatého moc nežli vtipy lidské. Štelc. — V., a, m. = vtipný člověk. — V., ironicky = nevtipa, hlupec. Vtip se, vtipe. Ros.