1. Vyjádřiti
1. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati, vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov. vyjedro- vati = jádro ze skořípky vyníti, aus-, ent- kernen, den Kern herausnehmen; vysvětliti, vysloviti, ausdrücken, erklären, erörtern, ausdeuten. — co. V. Slova tato vyjadřují celkem totéž, co papež ve své bulle praví. Ddk. III. 155. — co čím komu. Myšlénky své posuňky jiným v. Troj. Čo týmto svo- jím pohnutím vyjádrit chcel, neznám. Lipa 187. — Jak: obšírně; city prostě v. Us. — se = vysvětliti, vysloviti, pověděti, co chce říci, pravých slov ušiti, sich erklären, sich ausdrücken. Nemůže se v. Us. — Někdy můžeme říci: pronésti se, prohlásiti se o čem. Jv. — se o kom, o čem, proti komu. Dch., Vlč. Chtěl zřetelněji o tom se v. Pal. Děj. III. 3. 219. Vz násl. — co, se kde. Ještě pak ve třetí větě sv. evangelista se vyjadřuje o bytosti Slova či Loga. Sš. Polo- vici dědiny Mařatic, kteráž v též smlouvě obšírněji vyjádřena jest, z robot městských propustili. List z r. 1626. — jak. Nepříz- nivě o něčem se v., sich absprechend äus- sern. Dch. Abych to gruntovně vyjádřil, přivedu tuto text. V. Zřetelně se v. Us. Tč. Každý sbližný zlomek hodnotu původ- ního úplněji vyjadřuje, než kterýkoli jiný zlomek mající menšího jmenovatele. Šim. 120. Chceme-li určitěji se v. Ddk. IV. 2. Hmotné a duševní poměry státu čísly v. Kř. stat. 1. Něco mathematickým vzorcem v. Stč. Zmp. 542. Apoštol věty po řecku v příčestích vyjadřuje; Prvnějším slovem spolu idea se vajadřuje, že...; Sv. Jan by se byl svět- leji vyjádřil. Sš. I. 125., II. 35., J. 287. (Hý. ). Určitě se v. Šf. Rozpr. 1865. 389.