ZjevZjev, u, m. = zjevení, die Erscheinung. Z. = úkaz, každá změna, kterou znamenáme prostřednictvím nervů. Vz S. N. Mužové jsou zjevy větrné. Koll. Die Erscheinung, Manifestation, das Phänomen. Z. akustický, Nz., příjemný, obludný, gespänstige Ersch., das Phantom; zjevy duchů, Geistererschei- nungen, duševní, Dch., mluvnický, Ndr., rájský, Čch. Bs. 153., dějinný, politický, so- cialní, literarní, Osv. I. 78., 288., přírodní, historický, kulturní, Sbn., veřejný, Kř., ne- radostný, KB. III., smyslný, Lpř. Děj. L 23., opovědný (příznak předzvěstný), Nz. lk., řídký, Us., fysikalní, ekliptický, optický, teleskopický, světla, vlasaticový, záhadný, náhodný, thermický, biologický, abnormalní, nepravidelný, meteorologický, elektrický, vzdušný, magnetický, Stč. Zmp. 71., 214., 236., 238., 253., 262., 263., 545., 541., 548., 552., 553., 659., 668., poetický, Šml. I. 53., nový zjev v dějinách, Mus. 1880. 483., du- ševní; spletité zjevy duševního života. Ddk. P. I, 2. Jeho pomstva prišla za dva roky 321 na zjav. Na Slov. Tč. To neduhu zjav mdlý ach sem sa blíži. Phld. III. 2. 115. Z. prav- divý. Btt. Sp. 57. Nebyla žádným zvlášt- ním, oslňujícím zjevem. Šml. I. 42. Časom sa i z oka tajnosť srdca na zjav vytočí. Slov. Tč. Tělo je východem a stánkem, zjevem a působitelem ducha. Hš. Sloh. 148.
