Jednota
Jednota = vlastnosť věci, když jediná toliko svého druhu jest. Vz S. N. J. děje n. jednám. Nz. Tím naznačuje apoštol j tu sku- tečnou vniternou ; U Pána ovšem jednota s ot- cem jest bytná, u člověka může jen a musí býti mravná; J. bytosti a podstaty. Sš. II. 43., 112., Sš. J. 124, 180., Sš. Sk 58. J. duševní. Sbn. J. podkladu v Kristu, unio hypothetica. Hlv. 321. J. říšská. Šmb. J. v rozmanitosti, krásna. Dk. Aesth. 60., 140. Jenž s tebou živ jest a kraluje v jednotě ducha sv.; Nerozdílná j. sv. trojice. Mž. 58., 77. Abychom trojici v j-tě ctili; Jeden jest (Kristus) jednotú osoby; Jeden Buoh divně troj jest v j tě a jeden v trojici Št. Kn. š. 14., 15., 25. — J. — sjednocenosť. U věcech nutných j., v pochybných svo- boda, ve všech pak láska. Sv. Augustin. Jenž jsi rozličné národy v j-tě víry shro- máždil. Mž. 123. Ve svornosti a jednotě jest život, v rozdrobeni však jest smrť. Pal. Rdh. I. 196 — J. == společnost. J. lesnická, úvěrná, Credit-, pomocná, Hilfs-, pojišťovací, Assekuranz-, pro průmysl ře- pový, für Rübenzuckerindustrie; pokladnice, obvod, škola, stanovy, účel, majetek, čin- nosť, člen, předseda, shromáždění j-ty. Šp.; náboženská, Sbn., státní, kulturní, Šmb., vzdělanosti, Dk. Aesth 509., politická, ná- rodní, J. Lpř., fysická člověčenstva. Lenz Anthr. 47. Organickou j-tu činiti. Mus. 1880. 427. Máme všichni v jednotu býti, 1394.; A tato naše j. státi a trvati má. 1503. Pal. Rdh. I. 179. Kostel obecný, ješto jest divně sebrán v j-tu duchem sv. skrze apoštoly; Protož ten kostel křesťanský jest svatých spolu j.; Nechtě v j-tě křesťanské býti. Št. Kn. š. 26, 57. Sv. křstem v j-tu křesťan- stvie vníti. lb. 27. Vz Spolek. J. bratrská, vz Tf. H. 1. 3. vd. 37., 38., 47.-49., 55., 64., 65., S. N. — J., dvůr u Milevska; mlýn u Nepomuk. — J-ty, sam. u Tábora.