LáskaLáska = přízeň. Nebyl byste té lásky (so gütig)? Kos. Nechodili na robotu, jen tak na láaku. Tbz. Mám lásku sic k oběma. Dh. 19. L. k vědám, k umění, k Nádheře. Šmb. D. II. 167., 169. L. bohoslovná, cha- ritas theologica. Lenz. L lásku rodí, was vom Herzen kommt, geht wieder zum Her- zen. Z lásky dávej, odplatu brávej. Dch. Co tu z lásky komu dáš, složeno to v nebi máš. Hkš., Sb. učit. L. jest nejlepší ochránce říše. Bž. Neuie viitšej lásky jako medzi nohama (ony sa jedna druhú vždy podo- pierajú). Rr. MBš. L. svornosť plodí, z ne- návisti svár se rodí. Hkš. — L. = panská práce. Choditi na lásku. Lidé chodí vysa- zovat malých sazenic na mýtiny, klestit cest lesem, vytínat stromku v houštinách; za to smějí si v lesích lámati suché větve a sbí- rati chrást. Obzor 1887. 73., Hk., Olv. — L. = milosť. Vz Platonický. L. k věcem, k osobám, k celkům (ku spolku, k vlasti, k člověčenstvu), s prospěchem nebo se žá- dostí spojená (interessovaná), čistá, po- hlavní, k dětem, k rodičům. Dk. P. 131. L. jest cil, jejž andělé jmenují nebes slasť, jejž ďáblové jmenují pekla strasť a lidé jej jmenují láska. Mor. ps. H- b. Bůh láska jest. Hlv. Hříšná 1., sílená. Láskou k někomu zahořeti. Šmb. S. I. 554. Všecko jest a trvá láskou; Mnoho zmůže síla duše, mnoho naděj, ale všecko zmůže 1. Vrch. Ten má na ni lásku (má ji rád). Us. Hezké děvče v lásce míti. Er. P. 367. Láska všecky zlé i nebezpečné věci dobrými činí.
Dvorský. Vždy jest dobře, jde-li 1. do paty a ne do hlavy. U Náchoda. Dř. Lásky lesť omlu- viti jest, der Liebe List verzeihlich ist. Dch. Ku salámům a ku lásce je třeba kusu oslího masa (láska hloupá). Šmil. Svět bez lásky jako kámen, vší radosti je v něm amen. Šmil. Co láskou k sobě hoří, to popálí se často. Kká. Td. 275. Bez lásky co život člověka? Mrtvou pouští cesta daleká. Čch. Bs. 51. Čo je 1., to ja neviem, však kde býva, to vám poviem: býva ona v srdce dolu, tam i žije z tužby, z bolů Čjk. 51. Prvá I. železná košela. Orl. IX. 247. Pre- sýti se i 1. bez otrapy sladké, č. Kn. š. 301. Za lásku 1; Rovná se 1. vesničana včele, osladí práci, sladí žití celé. Brodz. Po dešti je tráva zelenější, po pláči láska vroucnější. Kšť. Prudká 1. brzo zchladne. Šd. To jest 1. jako plot! L. není lavičník. Kde hupřímná 1., handělův na sta. Němc. Krl. 37. Nevím, co ta 1. žere, že jen samé srdce sere. Slov. Tč. Ach 1., ta budí a ko- ření štěstí! Již vře a již číše nám rozkoše chřestí! Tatr. m. 50. L. má líce dívčiny, prs matčin a zbroj rytířskou. W. Z. Koscial- kowska. To je 1. jako motouz. Sk. L. mu roste jako topol. Vz Opilý. L. naša drž se s nami, jako vrške s dolinami. Mt. S. 874. O lásko, o lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomů- žeš; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama; L. pomine jako lí- steček na rozmaryně; Šohajova 1. je velice ťažká, na srdečku na mém jak mlýnský kameň; O lásko, lásko buď mezi nami jako ta vodička mezi břehami, jak jasný měsíček mezi hvězdami; Ty včil miluješ jiný chlapce, já už vím, že mě nemáš v lásce; Lásko kupovaná nejsi nikdá stálá; Ach ovej, co je 1. zlá, dyž jedna milovala
dva; L. není žádné ščestí, scestí není bez závisti; kdyby 1. plamenem hořela, nebylo by dříví po- třeba. Sš. P. 125., 229., 249, 300., 384., 431., 603., 633. Aby sa ta 1. na brali ro- dila, nejedna panenka hlavu by zlomila; Na tichém dunaji bielá huška plává: kde je velká 1., tam skoro přestává. Sl. sp. 3,, 202 Ej lásko, jak hoříš plameuem a spa- luješ srdenko, spaluješ na hlaveň. SŠ. P. Tu má pravá 1. povahu, nechlubí se, když
dvě duše zajme. Koll. Sl. dc. I. 32. Láska, Bože, láska, kdě ju ludia berú? na hore nerastie, v poli ju nesejú; Znáš, že pravá láska v ústech nepřebývá, v tichom srdci bydlí 1. opravdivá; Kde je tuhá 1., zřídka se seberu; kde je velká 1., tam skoro pře- stává, kde najvetšá 1., tam i hanba bývá; Daromná, daromná 1. potajomná, kdo tu lásku zruší, běda jeho duši; L. veliká a tak náhlivá nikdy stálá nebývá. Koll. Zp. I. 84., 90., 91., 93., II. 232. Naše 1. je ho- lubicí, týmu (proto) žena na mně křičí; Vojenská 1. nestojí za ďáska; L. netuší, co jí přísluší; Dívčí 1. harfy hlas, dobře zní na krátký čas; Když 1. ku kolenům přide, po výsosti slídí; Mluví o lásce k bližnímu, kde sú nohy nejhrubší (nejtlustší); Zrak při lásce zaůde, ale v manželství se naňde; Stará 1. nezrzaví, nová ďábla udáví; L. hledá prostředka. Slez. Té. L. lásku od- placuje, nebudiž nevděčný, maj (.měj) vždy lásku k svým rodičóm a budeš statečný: Když pomaly roste 1., dluhžej bude trvať; L. mzdy nežádá za pomoc v soužení. Glč. I. 31., 194., 230. Láska, Bože láska, veď je to dobrota, jako keď sa holub v pazderí zamotá. Orl. II. 51. L. nešťastná. Vz Er. P. 147. L. nevypadne; L. není cti žádostná; L. Nehledá ziskóv; L. z srdce celého; Nie silnějšieho než 1. Hus I. 28., 162., II. 230., III. 69. L. zastierá množstvie hriechóv. ZN. Kde je 1., tam i Bůh. Sb. učit. L. slepá zběduje i popa. Č. M 240. L. přátelství hubí. Us. Bda. L. nezávidí; Mnoho činí 1., ale mnohem více peníze. Lpř. L. jest ranní stín, každým okamžikem menší se: přátel- ství stín večerní, on roste, až slunce života zajde. Hkš. L. od sebe začíná. Bž. Omlou- vání lásku raní. Tč. Lásky nevyhrozíš. Šd. Podává-li nebo půjčuje-li se někomu špen- dlík, má se smáti a jej vrátiti, aby se láska nerozpíchala; Nožů se nemá dávati darem, sice se pořeže 1. Vck. Kde upřímná 1., an- dělů na sta. Z prázdnej mísy se nenajíš a lásky se brzo nasytíš. Slez. Šd. Jak se vy může 1.? O tom vz v Mus. 1879. 39. Cf. Milosť, Er. P. 98., 147., Sl. ps. 31. atd., Čes. mor. ps. 55. a násl, Jg. H. 1. 2. vyd. 703., Rk. Sl., Brt. N. p. I. 69. a násl, Zbrt. 97. O 1. mateřské vz Brt. Dt. 6., 17. — L hořící, lychnis fulgens, květina. Dlj. 60. Cf. Laskavičník. — L. panská, rostl. Vz Bran- tový. — L. = milenka. Tiskne polibení na rty první své lásky. Nrd. — L. Překrásné jsou v tom parku lásky, besídky, chrámky i procházky. Č. — L., y, m., os. jm. — L. Chilian, převor 1758. Jir. Ruk. 388. — L. Frant., farář a varhaník. 1750. —1795. Vz S. N. — L. = rybník na Třeboňsku. BPr.
