Škola, školka, školička, y
Škola, školka, školička, y, f., z. lat.- řec. schola, ö-/Mv> vz Mz. 325. Š. = ústav kde se vědám a umění rozličnému vyučuje učírna, rus. učiliště, die Schule, Lehrschule, Akademie, š. bezplatná, Frei-, biskupská cvičná, Uibungs-, česká, pro dělmistry' Werkmeister-, dětinská, Kinder-, dívčí Mädchen-, domovní, Haus-, doučná, Ergän- zungs-, elementarní, Elementar-, farní, filo- logická, filosofická, gymnasium, historická, hlavní, Haupt-, hornická, Berg-, hospodářská, Oekonomie-, na housle, Violin-, hudební, Musik-, chlapecká, Knaben-, chudinská, jízdecká, katedralní, každodenní, Alltags-, klášterská, Kloster-, na klavír, Fortepiano-, konservatoř, Konservatorium, košikárská, Korbflecht-, kovářská, Hufbeschlag-, latinská, Latein-, lesnická, Forst-, lihovarnická, Spiri- tuserzeugungs-, lučební, malířská, Maler-, ma- teřská (vz Školka), mathematická, matičná, městská, Stadt-, měšťanská, Bürger-, ná- rodní, Volks-, nedělní, Sonntags-, německá, nižší n. menší (chatrnější, V.), občanská, Bürger-, obecná, Volks-, obchodní, Handels-, obraznická, odborná, Fach-, opakovací, opa- trovna, Kleinkinderschule, Wartanstalt, pa- cholecí, Knaben-, pivovárská, Bierbräuerei-, početní, Rechnungs- pokračovací, Fortbil- dungs-, pověcná (realní). Real-, právnická, Juristen-, průmyslová, Gewerbe-, psací, Schreib-, rabínská, realní (reální), Real-, re- alní gymnasium, Realgymnasium, řečnická, rhethorisch, řemeslnická, Handwerker-, se- meniště, das Seminar, skotolečitelská, Sch. für Viehärzte, sladovnická, Bierbräuer-, sou- kromá, Privat-, státní, pro stavitelská ře- mesla, Baugewerk-, střední (gymnasium, re- alka, ústav ku vzdělání učitelův a učitelek), Mittel-, šermířská, Fecht-, šicí, Näh-, taneční, Tanz, technická, die Technik, trivialní (— obecná), Trivial-, učedlnická, Lehrlings-, učená, gelehrte Sch., universita, die Univer- sität, ústav ku vzdělání učitelův a učitelek, Lehrer-, Lehrerinenbildungsanstalt, veřejná, öffentliche Sch., vesnická, Dorf-, vojenská, vz dole, vysoká n. vysoké školy (vysoké učení, universita), die Hochschule, Univer- sität, bez vyznání, konfessionslose Schule, zahrádka, der Kindergarten, živnostenská, gewerbliche Sch., zvěrohojská, Thierarznei- schule (Rostl.), škola zvěrolečitelská atd. Jg., Mus., Pt., Hd., Rk., Dch., Šp. Školy vojenské, Militärschulen: vojenské nižší a vyšší školy realné a vojenské akademie; průpravny; škola kadetní; ústavy a školy odborné a to ku vzdělání důstojnictva: válečná škola; vyšší dělostřelecký a vyšší hradebnický kurs; ústřední kurs pěchoty a jezdectva; průpravna (Vorbereitungs- schule) pro čekatele stábního důstojnictva dělostřeleckého; škola pro dělostřelecké střílení; dělostřelecký ústřední kurs ekvi- tační; vojensko-lékařský kurs, ústav pro skotolečitele; š. pro vojenské kováře; š. jezdecká pro pěchotu; jezdecké školy bri- gádní; š. střelecká; pro mužstvo: kurs pro polní četnictvo, pro polní signály, š. zdra- votnické, manipulační a škola ku vzdělání mužstva. Čsk. I. 5. 36. Školy dělí se tedy dle stupně na nižší, střední a vyšší. V niž- ších školách vyučují se děti beze všeho zření k budoucímu svému povolání počátkům tak zvaných literních umění: čtení, psáni, počátkům počtářství, grammatiky, přírodních věd a hlavním článkům náboženství, země- a dějepisu (v obrazích), písemnictví a kre- sleni. Střední školy, dle rozličného povo- lání, ku kterému připravují, jsou: gymnasia, připravují k universitě, realky, na nichžto vzdělávají se živnostníci a průmyslníci k ži- votu praktickému a připravují se. studující k studiím technickým; ústavy učitelské. Sem počítají i školy specialní hospodářské, les- nické, hornické, obchodnické a rozličné umě- lecké, vyšší dívčí školy. Školy vysoké jsou pro právníky, lékaře, duchovní, professory, úředníky atd. (university), pro vyšší prů- myslníky polytechnické školy, pro umělce akademie (výtvarných umění), konservatoře (hudební) atd. Potom jsou zvláštní školy za příčinou jistých poměrů: nedělní neb opa- kovací, továrnické, chudinské; potom jsou š-ly pro jisté stavy určené: školy vojenské (vz nahoře), šlechtické (konvikty, rytířské akademie). Co do vydržování škol jsou školy: státní, obecné, soukromé. S. N. Vz Ústav, článek Vojenský ve S. N. Š-ly s pa- rallelkami zaříditi; parallelkami opatřiti. Us. Vysoké školy založiti; na vysokých š-lách se učiti. Us. Do Š-y choditi. V. Š-u navště- vovati. Sych. Vz Navštíviti. Š-u prohlížeti. Šp. Déti do školy posýlati. Us. Na škole s někým se práti (in palaestra pugnare). V. Rozžehnati se s š-lou. V. Š-u míti. Br. Š-u založiti, zaříditi, zaraziti, nadati, J. tr., zří- diti, otevříti, zavříti. Us. Prohlídka škol; dohled ku školám; Loučiti se se školou. Dch. Žáčku učený, po všech š-ách cvičený; Mistře nad mistry učený a po školách vy- cvičený, pověz mně, co jest jedno?; Jedno (dítko) daj do škole, budeš mět školáka, druhé daj do dvora, budeš mět dvořáka. Sš. P. 76., 78., 140. Ti ze školy Kristovy nejsou, kteříž pro narčení, a druhdy ano jest pravé, pohánie sě a súdie a utracujie mnoho zbožie. Hus II. 120. Vyšší ještě š-u, školu nadpřirozené milosti, Bůh v útrobách lidských zarazil. Sš. J. 110. Š-u filosofickou zarazil. Sš. I. 168. Aby školy rabinské navštěvovali. Sš. J. 124. Škola bez kázně, mlýn bez vody. Pk. Chceš-li míti synka vola, hleď ať jemu smrdí škola. Km. Leda se vyklul ze školy a již chce jiné učiti (o hrdých). Č, Š. a Ž. Školy (školství) y Cechách, vz S. N. II. 315., Rb. 273. — Š. trpělivosti, die Schule der Geduld. - Š. — kde se něco, k budoucí potřebě připra- vuje a pěstuje. Š-la stromová (školka). Vz KP.III. 274., 310. S. štěpařská, vinná atd. Vz Školka. — Š. — shromáždění žákův a učitele, učení, die Schule, der Unterricht. Š-u držeti, míti. Us. Já dnes držím školu, lépe: učím, vyučuji. Š-u začíti, skončiti. Jest po š-le. Dnes není žádná š. Za š-u choditi (ne do ní, ale běhati), Dítě školou povinné, schulpflichtig; Š-la již dávno začala. Dch. Veliká strana lidí proto obecně dávají děti do školy, aby byli bohati, ve světě velebni a přátelóm aby pomáhali. Hus I. 447. — Š. židovská 1. = nábožné shromáždění židů k modlitbě, die Judenschule, Synagoge. V., Kom. — 2. S. židovská = husí sněm, der Plaudermarkt. Je tu jako ve š-le židovské (= mnoho hluku). Us. Hý. Křičí — vřešti, jak v židovské škole. Č. — Š. — sborníce, die Synagoge. Aby nedali židom nových škol dělati. Št. - Š, — dům školní, místo, kde se učí, die Schule, das Schulhaus. Š-u čistiti, mésti. Šp. Kobyla se ohřebila před školú na mostě, devět Turku zanechala a židů patnáste. Sš. P. 722. Protož mudrci byli sú napsali nad veřeji své školy: Po- znej se sám. Hus II. 22. Ve škole/zůstávati. Us. Plná škola žákův (velmi syt). Č. — Š. — žáci všichni jedné š-ly, soubor všech stou- penců nějakého mistra neb nauky v jakékoli vědě aneb zvláštního způsobu v jakémkoliv umění, die Schule, die Schüler. Celá škola vyběhla. Školu zkoušeti. Šp. Škola Aristo- telova, Platonova (jejich žáci). Š. stoická, Rafaelova, Rubensova, římská, hollandská, německá, francouzská (malířská). Jg. — Š., y, m., osob. jm. Tk. III. 558.