DěvčeDěvče, na Zlínsku cérka. Brt. Cf. Děva, Děvčisko, Děvečka, Develenka, Děvice, Dě- vína, Děvka, Děvucha, Děvula, Děvule, Dě- vulenka, Děvuška, Dievelenka, Dívča, Dív- čátko, Dívče, Dívčence, Dívčice, Dívčička, Dívčina, Dívčinka, Dívčka, Dívenka, Divíce, Dívka. Dívka, virgo. Ž. wit. 77. 63. Dívka z lepšího domu. Hrts. Nadraziti si děvče = namluviti. D. dukát nechtělo, jenom žbánu želelo; Zešel Balšan půl světa hledaja si děvčata; Chodí synek po světě, chodí htedat děvčete; Ten si švárné dzjevča našel; Čiré pole projížďali, až sa k děvčati dostali; Něni tamo žadneho, kdoby tam čaroval, ach žeby to dzěvčotko, co sem tam chodíval; Čaruj děvčotko, čaruj, žaden ti něbroni (nebrání), šak čarovaný galan něni požehnany; V Ša- raticích jeden dům, majó tam děvče, Bože můj; Dycky děvče kvítek, dokaď nemá dítek a dyž má dítky, opadnú s ní kvítky ; Dycky děvče růža, dokaď nemá muža, dyž dostane muža, opadne s ní ruža; Lepší děvča lež maliny; Sedňa na hřibjatko oblapím dzěv- čatko, ona moju musi być; To je děvče jako kvítek, dáte za ni dvacitníček. Sš. P. 163., 177., 188., 190., 205., 393., 498., 632., 645., 754. Pod javorem pod zeleným oře dívča volem černým; Co ty dívča, co ty nám dáš, dyž ty tu trávu kosíváš; Dívča, dívča laštovička, vídal sem ťa od malička a ešče ťa kolébali a už mně ťa slubovali; Ej dívča, dívča v černém domině, neprocházaj sa po rozmarýně. Sš. P. 134., 189., 225., 228. U Krakova na dolině pase dívče vrané koně. Sš. P. 167. Zatancuj si, dievčatko, kým si ešte mladô, bo na starosť tancovať nebudeš už rado. Sl. ps. 237. Kukurička strapatá, pekná dievka bohatá, ešte lepšia chudobná, do robory sposobná. Sl. sp. 33. Diovča luteránča, neľúb katolíka, lebo je katolík nestálý milovník; Každô dievča rado, ktoré má pytača. Sl. ps. 40., 331. Dievčatko si chodí po slobode ako tá vybôčka v bystrej vode; Keď ide po poli, veselí sa, keď vidí šuhajka, zasmeje sa; chyť kozičku za no- žičku, doveď ju k mäsiaru, a dievčatko za ručičku, doveď ku oltáru. Sl. spv. I. 30., 152. Rybička sa muože navrátiť do vody, ale nie dievčátko do svojej slobody; Keď počíná dievče na poli zpievati, muožeš mu, mamička,čepce vyšívati; Zazpievaj si dievča, kým si na slobodě, kým ťa neulapiá jak rybku ve vodě. Koll. Zp. 1. 59. Také sa mi dívča lúbí, čo má trochu řídké zuby a ru- kávce vyšívané, to je dívča cifrované; Ne- milujem ťa já diovča pre majetnosť, než pre tvoje mravy a peknú držanosť. Koll. Zp. L 71., 81. Tam še budzem tyral, svoju kru vyleval pre vas dzivčeta. Koll. Zp. I. 43. Šak dívka neroste ke kolku než k pacholku (na vdaj). Val. Vek. Už sa fašaň krátí, už sa nenavrátí, staré dívky lajú, že sa nevy- dajú. Sš. P. 375. Už je teho masopostu na mále, komo me te starý dívke prodáme? Sš. P. 690. Bože muoj, čo sa bude robiť? Diovky počínajú na vohlady chodiť; Pase kozár kozy, kozárka kozlence, ich diovka mládencov a synčok diovčence. Koll. Zp. I. 161.. 327. Lepšie jedno dievče ako čtyry vdovy. Sš. P. 70. Sněhu netřeba sklízeti a děvčatům netřeba raditi ke vdáni. Kld. D. krev a kroupy. Us. Děvčata tak málo mohou býti bez hochů, jako ryby bez vody. Lepší d. bez pata, nežli vdova hubatá. Slez. Tč. Kterému děvčeti při smíti (smíchu) se dělají v licích jamky, to bude rádo míti chlapce. Kld. Když d. hvízdá, panna Marie plače. Mus. 1883. 474. D. (malé) pláče do krásy.
