Stoupiti
Stoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení; stoupati, stoupávati, stupovati = kročiti, schreiten, treten, auftreten, steigen. Jg. Stou- piti, stapiti. Vz Mz. 314., Mkl. aL. 99. — abs. Stupaj, stupaj, jenom nedupaj. Č. Děj toho dramatu nechce stoupati. Dch. Stoupá mzda, odbyt, poptávka. Us. Všk. — komu čeho = postoupiti. Vz Sstoupiti. Stúpil mi lidí závadných, že jsem pro ně súdy měl; Což Hlaváč dskami ukázal, toho jemu Hy- nek má stúpiti; Aniž mi je tvrze tak stúpil, jakož mi měl stúpiti; Tu jest jemu jednoho dvora stúpil; Aby mně mého platu stúpil. Půh. I. 179., 315., 336., 354., 373. (Tč.). — kam. Do šlepějí noh mých stoupáš. Br., Háj. S. do bláta, do vody, do cesty. Bern. Víno mu stoupilo do hlavy; Stoupati do prudkého vrchu. Dch. Kristus stúpiv do pekla vzletěl jest na nebesa. Hus III. 119. Nižádný do toho pekla nestúpil. Hus I. 18. S. někomu do poctivosti (dotknouti se jeho cti, uraziti ho). Slov. Dbš. 81., Er, Sl. čít. Stoupiti v manželství, D., někomu v cestu. Já se ti vysmeju, stúpna ti za záda. Sš. P. 239. Stup můj Ježíši do srdce mého, najdeš tam, najdeš Jesu napsáno. Sš. P, 70. — (komu) na co; na loď, na koně, Bern. Stoupati někomu na patu, na nohu. Us. Hý. S-ati ševci na krk (obuv šmaťhati). Us. Sd. Tam ju na zem svalil, na tělo jí stoupil, víc než jaký tyran rukama ju krou- til; Staré brablec zajíkavec stópil jí na pravé palec; Stoupla sem na kameň. Sš. P. 136., 697., 735 (Tč.). Stúpíš tamo na miesto. Rkk. 21. — odkud: s koně, Bern., s hory. Us. S nebe stúpil, ponížil se a z Marie panny narodil se. Sš. P. 67. Až jeho (Anti- kristovým) ponúcením (= ponukem) oheň s nebe stúpil jest. Pass. 11. (Hý.). Že by mi měl s toho stúpiti. Půh. II. 606. — jak: složeným krokem s. Ms. Bel. Anna pak toho bez mé vuole jinému stoupila (= postou- pila). Vz Sstoupiti. Půh. IT. 501. Že mi měl mého s pod základem podlé panského vy- rčení. Půh. II. 607., 606. — čeho zač. Ho- donína stúpil (= sstúpil) za půl druhého sta hř. gr. za markrabínu milosť. Půh. II. 114. — se s kým. Chci těmi dskami dovésti, kde se tetka má se svými syny stúpila ; Stúpila se s otcem mým. Půh. II. 439. (Tč.). — k čemu. Ona má jemu ku pomoci vyložiti a s., ačby jemu tamto co sešlo. Půh. IT. 67. Přibenice mi měly k boření stúpeny býti. Arch. III. 12. (r. 1437.). -- v čem (kde, čeho komu, kam). Stúpi kněžna v běle- stvúci řizě, stúpi na stól oteň v slavně sněmě. LS. v. 47. (Ten) dvor jich vlastní otec Bedřich stúpil otci vněmu v tom dluze; Tři hřivny platu, ješto Damon Ganzar stú- pil mému otci v penězích. Půh. 300., 299. — kdy. Ej v onen dávný čas Ježíš stoupil na lodičku. Sš. P. 16. -- kde. Má na meziříč- ském zboží stúpiti 40 kop platu ua usedlém. Půh. II. 143. Vz S. v čem. — po čem. Pro něžto, nestúpíš-li po mé řeči . . . Pass. 21. (Hý.) — odkud proč. Já jsem pro vy s nebe stúpil. Pass. 16. (Hý.). — dle čeho. Prokni stúpi rozenia — dle svégo. LS. v. 46. — s adA'. Stup, paní, stup ty doleji. Sš. P. 109. Stúpi Záboj najnížeje dolóv. Rkk. 8. — za kým = jíti, Jemanden nach- treten. D. kam (pod co) s kým. Us.