DávnýDávný, dávní, komp. dávnější; dávničký = čemu již dávný čas, dávnobylý, lange vergangen, alt, lang, geraum, D. (jen o čase minulém; o čase přítomném a budoucím: dlouhý. Jg. ). Od dávního času. V. Před dávním časem. V. Vedle obyčeje dávního. Troj. Dávné jest přísloví: Kdo chce škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Háj. Před d. lety; od dávných let (dob). Us. Dávní králové. Jel. Město d. a mohutné v zemi chaldejské bylo Babylon. Troj. Dávní oby- vatelé země. Br. D, jeho přítel. Us.