DávnýDávný. Mkl. Etym. 39. D. podání, die Tradition, věc, Dch., věk, Mour., obyčej. Št. lvu. š. 164. Na dávné časy (seit langer Zeit) jsem tolik nejedla. Us. Vk. Bylo třa povědzěc, dzěvucho davnejši, bych sobě hledal dzévuchy švarnějši. Sš P. 371. Jest Korintus město dávNé. Alx. Již Nejsa jeho podruh dobře dávný čas; On jest můj d. hněvník; Od d. času. NB. Tč. 4., 150., 168. Jsú tomu d. chvíle na 20 let nebo více. NB. Tč. 209. Ač má i mnoho šeředných i dávných hřiechóv. Št. Kn. š. 17.
