Řemeslník, aŘemeslník, a, m. (v obec. mluvě řemesník), řemeslníček, čka, m., kdo provozuje ře- meslo, der Handwerker, Professionist, Hus. III. 282. Ř, ot zlata, ot mosazi. BO. Ŕ. roz- ličného diela. BO. Ř. nájemný, obecný, ř. tvrdých kovů (kovář); řemeslníci dělají v díl- nici. V. Řemeslníci mají cechy n. pořádky. Kom. Ř. ve vsech. Tov. 117. Hudci a gaj- doši dobří řemesníci, nikde jich nenajde leda při sklenici. Sš. P. 615. Vz Řemeslo. — Ř., umělec, der Künstler, artifex. BO. Ř. umělý, V., důvodný. Aqu. — Ř., mistr, der Meister. Ř.bezbožnosti. Cant. 7. 5.
