Děliti
Děliti. Mkl. Etym. 45. — abs. D-la, div se nepotrhala. Us. Kšť. — co, koho. Sv. Štěpán koledoval, chyťa pecen ohledoval, chyťa druhý dělil ludi, chyťa třetí, dělil děti. Sš. P. 739. Kdo se d. nechtěl. Vz Zř. zem. Jir. K. 4. D. co by se nemohlo, buď šaco- váno. Cor. jur. F. LV. — co, se odkud. Hranice dělí země od sebe. Us. Pdl. Svou od nich se dělíš povahou. Jir. Anth. III. 179. D. sě od své bratřie. Výb. II. 1. Dělil se od hřiešných. BR. II. 5. b. A ten úřad (dvorský) se dělí od zemského svobodného súdu. O. z D. List práva zvláštního v tom dělí se od zápisu, neb ... CJB. 417. — čím. Po Žižkove smrti stalo se roztržení mezi Tábořany a Sirotky, že sú se městy dělili. Let. 64. — co komu. Větrům lkáni, slzy dělím řekám. Koll. I. 186. — co, se jak. Les na seče, paseky, poruby d., in Gehaue theilen. Sl. les. Den se na poly dělieše. ZN. Ta cierkev dělí se na tři strany. Hus I. 25. Řeka dělí se ve dvě ramena. Us. Nebude viece dvój lid, ani se budú d. ve dvoje krá- lovstvie. BO. D. mechanicky, chemicky. Rm. Zemské právo na tré se dělí. O. z D. — kde. V písmě třeba slabiky děliti; Ve slovech složených dělíme dle toho, jak složení vy- žaduje: pod-loubí. Bž. 54., 55. Ač se málo v slovech dělí. Hus I. 49. — s kým (jak, oč). Už sem se d-la se smrtí (už sem byla na umření). Us. Vk. Keď sa s milým na dvé dělím (loučím). Sl. ps. 172. Když se bude duše s tělem d. Výb. II. 36. Když žaloba jeho (řečníkova) s dskami se dělí (jim od- poruje). O. z D. Aby se se mnú znov dělil. Půh. 1. 343. S nimi se dělí o užitky. Hus I. 400. — oč (jak, kde). D. se o peníze. Let. 515. U Jimramova d-li sú sě o ně (koření); D-li sě o sukno. Pč. 3., 9. Pakli by se o tu otázku v soudu páni dělili. Vl. zř. 14., O z D., Zř. F. I. C. XVI. — več. Jali se v jeho oděv d. Č. (Nár. bibl. IX. 60.). Ve statky světa se d. Exc. Mluvnice se děli v hlásko- sloví, ve tvarosloví, ve skladbu. Gb. Úv. 10. — se. Ovoce se dělí (= opadává). Us. u N. Bydž. Kšť. Našli jsme, dělme se. Lpř. — k čemu. Ty dělí toliko ku přebývání společnému, aby spolu nepřebývali. Hus III. 200. — co mezi sebou. Dělte mezi sebú. 15. stol. Mnč. R. 83. Chléb mezi sebú d. Pass. mus. 411. — Cf. Rozděliti.