BítiBíti, biji, 3. pl. bijí, bij, bije (íc), il, it, ití; bíjeti, bívati, bíjívati, bívávati. Vzorec první třídy časoslov, jichž kmen ukončen jest samohláskou. Bíti. Kmen: bi. Přítomný čas: a) způsob oznamovací: bi-j-i, (v obecné mluvě: biju, v Opavsku také: bím), bi-j-e-š, bi-j-e, bi-j-e-me, bi-j-e-te, bi-j-í (v obec. mluvě: ou); b) zp. rozkazovací: bi-j, bi-j-me, bi-j-te; c) přechodník: bi-j-e, bi-j-íc, bi-j-íc, bi-j-íce; d) zp. neurčitý: bí-ti; e) konditional: bil, a, o bych, bys, by; bili, y, a Bychom (bychme, bysme), byste, by. — Minulý čas: a) zp. oznam, bil, a, o jsem; b) konditional: byl, a, o bych bil, a, o; c) přechod,: Biv, bivši, bivši, bivše; d) příčestí «) činné: bi-1, la, l?; ?) trpné: bi-t, ta, to. — Budoucí čas opsaný: Budu (Budeš atd.) biti. Supinum: bit, — Pozn. V rozkazovacím způs. přetvo- řuje se spona i v j: pi-i = pij, bi-i = bij a ij ? obecné mluvě v í se stahuje: pij, bij = pí, bí; kromě toho obec. mluva yi v ej rozpouští: kryi — kryj — krej, myi — myj — mej. — Vz. Kt. 67. B. = práti, tlouci, mlátiti, schlagen, hauen; cíliti, bezielen, treffen; zabíjeti, todtschlagen, schlachten; stří- leti, schiessen; se s kým = potýkati se, sekati se, práti se, sich schlagen, kämpfen. Jg. — abs. Bije (bijí): lirom, kůň, srdce, hodiny, puls atd. Dosť, když bijí. (Když někomu se něco dává a on zdráhavě říká: Dosť!) Č. Více bita nežli syta. Us. Kdo se bije, bývá bit. Č., Rb. — koho, co: kluka, dobytek (také: zabíjeti), knihy, peníze (bitím Dělati), kovy, voly, skříni (dělati, u horníkův, Vys.). Us., D., V., Ml, Šm. Hodiny bily Dvanáct. Us. Kdo chce koho Biti, musí při tom býti. Č. Pij a bij lidi, aby věděli, čí jsi. Pk. — koho, co čím: lotra pěstmi, psa holí, Us., kyjem, V., Kom., spodka králem, D., peníz vlastní rukou, Vys.; horou bíti = chlubiti se. Šm. Kam tím bije (cílí, směřuje)? Us. B. koho biči. Kat. 2247. - proč: Zdeněk bil mú čeleď pychem a hrdostí. Půh. 284. — (se) kam, v co: nohou v zem, Jel., rukama v prsy své, v líce, Jg., v hlavu, V.; v bubny, v zvon, Jg. To v oči Bije (patrno jest). Us. B. se v prsy. Jg. "
Déšť Bije v obličej. Us. Aby přítomné předměty samy v smysl bily. Kom. Blsky rázráz Bijú v stany Tatar. Rkk. 54. I nesměchu sě biti v čelo před bohy. Rkk. 8. — co, čím oč: sebou o zem, nohu o nohu, Jg., míčem o zem. Vlny bijí o skály. Šm. Bili se o to rotami. Háj. By sebou, o zem bil, s nic býti nemůže (vz Neštěstí). Č. Častokrát se o to bíjeli robotami. Háj. Bijou se tam o děvečku; Když nožičky myje, o škopiček bije. Er. P. 497., 467. — (kam) na koho, na co: na stůl, Har., na nepřítele, Us., na struny, V., zlato na plíšky, Vys., vše na jedno kopyto bito, Prov.; někoho na líce, Jg., na poplach, Ml., na někoho kordem b. Svěd. Na něco b. = mysliti, cíliti. Vím, nač bije. V. On na mne bije. On na Dvě strany bije (ramenáč). Šm. — komu jak: Začalo mi moje srdce hodinkami (jako hodinky) bíti. Zpěv. I., 126. — čím kde: před knězem bije čeleni. Č. Bás. 94. — čím proti komu: pěstmi. — do čeho, kam: do města, Jg., do tváři, do psa. Us. Světlo bije do očí. Šm. To bilo každému do očí. Ml. B. do dvanácté kůže; Ať jim hrom do srdce bije. Er. P. 431., 220. — se s kým (na co, o co): na kordy, na pistole, L., o něco. Troj. — V., D., Výb. II, 41. Kto sě chtějú se mnú bíti. Rkk. 43. — se za koho: V. — po kom čím: Bil po něm pěstí. Us., D. Vz Had. — (co) kde, v čem: Ještě bije život v žilách jeho. Šm. V kar- tách bije král svrška. Ml. Dobytek na porážce bíti. Kom. — od čeho: Blesk od brilantův bije. Jg. — co z čeho: Ze jedné hřivny stříbra 20 zl. bíti. D. Ze starého železa nové cvočky bijou (bijí). Er. P. 391. -- z čeho, s čeho kam. Z děl bil k zámku. Tur. Kr. — S vrchu k nim bili. Jg. — koho po čem: Bíti koho kyjem po plecích. - Us. B. koho po licí. Vz Po. Pass. — komu kdy: Při vystupování na schody silně mi srdce bije. Ml. Vz Abstrakta. — s adv. Rekovně se biti.
