Padati
Padati. Padu posud v Klat. Sníh pade. Markalous. O časování vz v List. fil. 1883. 116., u Opavy, Brt. D. 137., na Lašsku. Brt. D. 126. — abs. Padze = prší. Laš. Brt. D. 245. Theorie tato padla; Náhled ten padl. Sbn Obilí již padá (je zralé). Us. Fč. Padla (hodina, kterou práce se končí)! Us. Dch. Hvězdy padají Mj. 465., Stč Zem. 22., 252. Padají scdláci (chumelí se sníh); Padá zlato (zúrodňující déšť). Us. Kšá. Kéž by konečně časy padly (nastaly), abychom mohli na poli zase pracovati. Us. Vrů. Práva Mojžíšova padla (pozbvla platnosti). Pož. 52.— kam (kde, komu, jak, od- kud, kudy, kdy). Tma padla na lesy; Mdloba všem na víčka padala; Vlas její padal bujnou vlnou dolů až k pasu; Vlasy padaly jí po skráních kadeřavým vodopádem až k růžové paty důlku; Přízrak mu padl na duši; Šero jitra padlo v sluji; Páže svisle padly k bokům; S větve listí déšť jim padl k nohoum; Padla rána na dvéře. Vrch Světlo sluneční plnými proudy padalo do chrámu Vlč. Což ty břízy rozechvěné pa- dají si do náručí? Kká. Kámen padil na jeden duom. Mill. 91. Pomstva padne na hlavu tvou; Padla mu na prsa: Padlo mu to na mysl. Šml. Padl z toho do choroby Sl. ps. 45. To padá na nás. Us. Padl mi v Ejvanči v dvuor. Půh. II. 181. Lev na brav padl. Hdk. Padl do toho (do jídla). jako vůl do otypky sena. Us. Tkč. Náš zeť padá také do tej rodiny. Brt. D. 245 P. někomu k nohoum. Posp Osy obou ra- men padají do též přímky. ZČ. Na to jídlo nepadám (to mi nechutná). Us. Ant. Krmela. S pláčem padli si na prsa Hrts P. do chyby. Mž. 24. P. v něčí moc; Hotovení skla padá do nepaměti; To padá do druhé polovice panování Hyksů; P. do dluhů, v otroctví. J. Lpř. Rýma padla mi na prsa. Us. Šd. Slova jeho padla na skálu (minula se s účinkem). Šmb. V zoufalosti na kolena padá. Kká. Vina na něho padá. Osv. I. 521. Padnouti nepříteli do rukou; V češtině padá přízvuk na první slabiku. Us. Pdl. Což jsou jiným strojili, sami v to padli. Čr. Poče padati maso na zemi s jich těla Výb. II. 10. Zrno obilné padna v zemi umrlo bude. Ev. olom. P. v hřiech, v púru; Když slovo božie padne v dobrá srdce. Št. Kn. š. 128 , 143., 71. — odkud. Padnú ot strany tvé. Ž. kl. — odkud proč. Člověk neposlušen- stvím padl jest od radosti nebeské Hus II. 335. — zač. Ti za vlast padli trýzněnou, za svobodu. Pl. Padl mu za obtíž, správně: byl mu na obtíž Km.— čím: morem, Kká., pychem. Št. Kn. š. 167. — jak. Přes sebe p. Us. Dch. (Vrch) padá příkrým svahem k řece. J. Lpř. Z blankytu jeho oka perlivý třpyt padá horkou slzou dolů Osv. I. 758 Karta mi špatné padá. Dhn. Všecko padlo horší (dopadlo) Brt. D. 245 Všecky hmoty padají, kde překážek v cestě není, touž rychlostí k zemi. M|. 64. Břeh příkře padá. Posp. Třaskem padne kopí z pravice. Kká. A druhdy tak těžce padnem a šeředně, že . . . Št. Kn. š. 50 — kdy. Město padlo po hodinném odporu. Us. Pal Padl na útěku. J. Lpř. Padlo to na den sv. Miku- láše; Oheň padl ještě dobře v čas vody; Jeho svátek padne ve žních. Us. Rgl. Opona na konci jednaní padla; Pevnosť padla po dlouhém obléhání. Us. Pdl. Do rána padne sníh. Osv. — jak dlouho Budze padač celú noc. Slav. II. 5. — kde. Keď si ja pomyslím, jak vo svete padá (jak to chodí). Sl. ps. 101. Přede pněm dřevěným na zemi padnu. BO. Věků slona padá přede mnou. Vrch. Myth. I. 217. — komu. Padla mu pěkná karta. Us. Tč. — več. Padnouti v něčí nemilosť. Osv Kká Když máme po- kušenie, častokrát v kochání aneb v přivo- lení padáme. Hus II. 87 — kudy. Světlo padá do nitra okny. Tš. Skulinou padalo světlo měsíce na lože. Hrts. — se. Kterému koni kůže se padá. Db. Len se padá (v Kr- konoších : len se stele). Hk. Zem sa padá ború (čostú = puká se) Brt. D. 245.