Padati, al
Padati, al, ání; pásti (zastr.), padu (zastr.), padl, padení; padnouti, padna (ouc), pad (ši), nul, utí, vz -nouti; padávati = svou tíží dolů se nésti, letěti, fallen; tonouti, unter- sinken; se stojací n. seděcí polohy náhle v ležací přijíti, fallen, umfallen, hinfallen, Fall thun, niederschlagen; z vyššího místa v nižší přicházeti, fallen; opadati, upadati, abnehmen, fallen ; vtékati, einfliessen; nížiti se (v hlasu), fallen; scházeti, zu Grunde ge- hen, fallen, verfallen; hynouti, mříti, fallen, sterben; vésti se, gut, glücklich fallen, aus- fallen, gerathen; podobným býti, ähnlich sein. Jg. — abs. Kdo na zemi sedá, odkuď padnouti nemá. Jg. Padl, až nevstal (zabil se). Sych. Strom kam padne, tam leží. Dřevo kam se šine, tam padne. Jg. Zeď padla. Padá sníh, déšť (= prší, na Slov.), padají kroupy (na Slov.: kámen padá). D. Na cestu se vy- dáme, kdyby šídla padala. Us. Kdyby šídla padala, musím tam jíti. Us. Všk. Padá voda, rtuť (v teploměru); cena obilí padá, obilí padá. Us. Mravové padli a uhasli. V. Jako blesk dolóv padá. M. Z ssedlých mlh dělá se oblak aneb když ten dolů padne, mhla. Kom. J. 49. Potěš každého pán Bůh, kam ti padnou (přijdou). Us. Msk. Hory padly (zhynuly, klesly). Vys. Udělám to, padni co padni, solls kosten, was es will. Vz Odvaha. Č. Padlo veliké množství Římanův (v boji). Flav. Buď já nebo ty padneš. Sych. Doby- tek, drůbež padá (mře, cepení). Us. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Prov. Padni oko nebo zub. Prov. To samo padne. Us. Jak kostka padne. Prov. Zlý rok padl. Na Slov. Hříbě padlo (narodilo se). Na Slov. Hodina padla. Us. Padá (padají) květ, ovoce, srdce, zuby, vlasy. Us. Tuť padla rána. Dch. Tím tíže padá, čím kdo výše leze. Vz Výška. Lb. Ten šat dobře padne, Us., šp. prý m. přiléhá; ale to znamená něco jiného, tedy ona frase dobrá. Ten dovede postaviti šaty na člověka, všecko od něho tak padne! Us. u Solnice. Pade junoše. Rkk. Slovo padlo, nechal slovo padnouti šp. m.: promluvilo se, promluvil, slovo pronesl, slovo prohodil, pustil hlas atd. Brs. 122. — na co, na koho: na zem, na kolena, V., na nos, na hlavu, Us., na znak, Sych., na hromadu. Reš. Padá mi to na mysl, na paměť. V. Voda na kola padá. D. Na nějaký den, čas to padá. Us. Nač to padá (naráží) ? Šm. Podezření na tebe padá. Šm. Padá na mne strach. Šm. Stříbro na dno padlo. Vys. Ptáci padají na stromy, na osení (sedají). Jg. Meč jeho padáše na Pražany. Rkk. Vám zpívají a na nás nota padá. Č. M. 88. Hrom buď jest pálící aneb rozrážející, v okamžení se rozprchá a cokoli se jím raní, na hromadu padá. Kom. J. 61. Kulí papírových jako krupobití naň padalo. Kom. Lab. 39. Než ta ztráta padne na ny (nás). Alx. Volba padla na Lothara, lépe prý: L. byl volen. Km. Ale cf.: Hlasy naň padly (při hlasování). Kom. Hlas jejich těžce na váhu nepadá, dle Brs. lépe: není důležit, hlas jejich mnoho n. nic neváží. V., Br., Plk. I padech na své tváři. BO. — od čeho. Jablko nerádo daleko od štěpu padá. Prov. Ovoce zralé samo od sebe padá. Kom. Od žaloby padnouti — upustiti. Pr. kut. Padl lid judský od lidu israelského. Ben. V. Na sto mužův od jeho ran padlo. Háj. 33. P. ot meče. ZN. — s čeho: s koně. Jg. Fíkové padají s dřeva, když jimi vítr hne. ZN. Spadlo s ceny. Ovoce padlo se stromů. Us. V podzimku padá listí se stromů. Ml. Aby dědictví s umrlého na živého padalo. Er. — z čeho. Meč mi z ruky padá. Jg. Z mdloby do mdloby padati. D. Spěšné dílo z rukou padá. Č. Z mdloby (= mdlobou) padnouti. Har. I. 145. Z něčí lásky padnouti. Na Slov., Šm. — do čeho (komu): do sítí, do vody, Us., do neštěstí, do nemoci. D. To padá do očí (lépe: bije v oči, do očí). D. Chyby do očí padaly, šp. m. byly patrny, zřejmy, bily v oči. Kmp. Věž mi do očí padla, lépe: zočil, spatřil jsem věž. Km. Ten chasníček jí do oka padl. K. poh. 179. Ten náš zeť padá také do tej rodiny. Na Mor. Brt. S kopce do rokle p. Er. P. 424. Do smrti padají. Vod. Do toho rodu, do té rodiny padá. (Cf. Ja- koby mu z oka vypadl). Na mor. Drahan- sku. Hý. Někomu do náručí p., D., do řeči, do vlasů; p. do zajetí, do pokuty, do oprati (uchopiti). Us. Něco mi do oka padlo. Us. Ani cp by do oka padnouti mohlo (nic). V. Nemá ani co by do oka padlo. Us. Kdo ji- nému jámu kope, sám do ní padá. Jg. Na- děje do vody, do studny padla (zmařena byla).Jg. Voda padá do kola, do lopatek. Vys. Řeka do moře padá. Har. Sláva jeho padne mládkovi do pivováru. Prov., Jg. Do řeči někomu padnouti šp. prý m.: řeči se podňati, v řeč se vložiti, ale ona frase je dobrá,- sr.: v řeč někomu vpadnouti, vsko- čiti (řeč někomu přetrhnouti). V. — k čemu, kam. Kal padl ke dnu. Vys. Někomu k no- hám. V. Padá k nohám jeho. Háj. Vz Láska. Padne střelná k srdci rána. Er. P. 395. Až k zemi na svou tvář padáše. Výb. II. 68. Čerstva sem pad (doběhl) k bratrancoj. U Rychn. Msk. — po čem (jak, komu): po hlavě. Reš. Mouchy po jedu padají (kapají). Us. To mu padlo po vůli. Kom. Po Čem padá sníh (po kouskách)? Er. P. 23. To když z výhně prsou po krůpějích padá. Hdk. C. 38. A bázní zhrození mnozí utiekáchu a co kozelci zmietajíce se po hlavě padáchu. Let. 154. — zač, kam. Nemá tolik, co by za nehet padlo (chudý). Prov., Jg. — komu zač : za obtíž někomu padnouti šp. m.: býti komu na obtíž. Km. — čím (nač): na zem mdlobou. Vrat., Kom. Když zpívá, hlasem padá. Jg. P. tíží. Us. Jednou ranou padl. Kmp. Jednou ranou dub nepadne. Č. P. mečem. Bart. 351. Až smíchy na zem padaly. Kol. ván. Trupem na zemi p. Brt. Instr. 15. Ra- dostí na kříž na zemi padl. Pass. 352. Kře- stěné padachu trapnú žízňú. Rkk. 52. Pade junoše zlobú vraha. Rkk. 26. P. lstí něčí. Dal. 21. Lidé hladem na zemi padachu. Pass. 364. Uleknutím padla. Er. P. 474. Padl tváří na zemi. Bj. A padnou ostřím meče. Sš. L. 193. A již smrti zhlani padl smutnou daní. Sš. Bs. 55. —jak. Rachotem p. Us. Narážky drobným deštíkem padaly. Brt. Instr. 15. Voda padá valným crkem. Pcht. Ovoce samo od sebe padá (se stromů). Kom. J. I17. — přes co: přes kámen. Jg. Spravedlivý sedm- krát přes den padá (hřeší). Jg. — v co. Srpoš v chladnú zemiu pade. Rkk. 42. P. v nemoc, v pokutu, D., v síť. Šm. V nená- visť p. Prot. 207. I meč jeho padáše v Pra- žany jako drvo se skály. Rkk. 19. Ta žádosť jemu v srdce jest padla. Pass. Ještě mi jest to v mysl padlo, kterak sbor potupil jest knihy mé. Hlas. III. 286. — jak, kam kdy. s dveřmi do domu p. (něco nemotorně dě- lati). Us. Padají v porážce s kvílením. Kom. — na čem (kde) : na živnosti, D., na vojně, V., na těle. D. Na jeho svatém těle padši poče mluviti. Pass. 505. Padl na podlaze hladké. Padlo jemu na mysli. Pass. 570. — v čem (kde, kdy) v boji, v bitvě, v potkání se s nepřítelem. V. Aby zlato v silné vodě padlo. Vys. I v květnu padá sníh. Ml. Ža- lobník dvojím obyčejem padá v své při, den Process verlieren, sachfällig werden. Pr. měst. 104. (Gl). Komu Bůh přeje, tomu ve snách padne. Č. M. 4. Měštěnín usedlý uru- kováním pro škody stěžován býti nemá, však padl-li by ve při, povinen bude ze škod práv býti. Kol. 14. P. ve při. V. — komu. Padlo mi tak, jak jsem si žádal. V. Vz Štěstí. Č. Ačby Jordanovi byl přál,aby mu dobře padlo (dass es gut ausfalle). Žer. Záp. I. 277. Ještě nevíš, jak tobě padne (los, kostka). Dobře mu padlo (štěstí). Ros. Těžko mi padá, Us.; srdce mu padá, Koř.; slzy, zuby, vlasy mu padají. Us. — mezi koho, mezi co, kam: mezi zloděje. Us. — kde, před kým, před čím. Alx. Před někým na ko- lena p., V.; před oltářem p. Ml. — kam, před co : před něčí kolena na nohy. St. skl. — komu okolo čeho: okolu krku. D. — komu pod co, kam. Věci ty nijak pod pochopnosť lidskou nepadají. Sš. J. 52. No, kdo těm ženským padne pod hubu, pomáhej mu pán Bůh. U Dvora Králové. — s kým. Kóň s ním padl. Pč. 45. — s adv.: hluboko, D.; dobře, zle p. (dobře, špatně se zvésti). V. čím kdo výš leze, tím tížeji padá. Jg. — se = rozstupovati se, pukati se, klaffen, zer- lechzen, sich trennen, springen; scházeti, schnouti, hubnouti, mager werden. Jg. Stěna padá se (puká). Jg. Aby dříví se nepadalo. Boč. z ruk. 1558. — se komu. Tvář se mu padá. Čern. — se na čem: na těle. D., Háj. — Pozn. Při slovesech padnouti, postaviti, polo- žiti atd. starší řeč předložky na a v pojí s lokalem, předložku před s instr. na otázku kde?, kdež my je nyní méně správně vážeme s akkusativem na otázku kam ? Brt. S. §. 342.