Pršeti
Pršeti, prším, prš, šel (pršalo u Uher. Hradiště a jinde, Tč.), ení; pršívati = sy- pati se, prchati, padati, stieben, sprühen, fallen; dštíti déšť, sníh, regnen ; barvu tra- titi, verschiessen. Jg.— abs. Aby ten prach ven pršeti nemohl. Čern. Krásná růže prší. D. Dyž bude deščiček pršeti. Mor. P. 142. Na štěpu jedno listie se rodí a jiné prší. B0. Střelil oknem z ručnice, až skla pršela. Bart. Často pršívá, ale toliko samý déšť; nebo sníh a kroupy nikdy tam neprší. Har. II. 35. Prší, prší jalovec, ztratila jsem pět ovec; Dyž bude pršati, to ťa bude, synu, máti napájati; Schovám se za lesy, kde nikdá neprýší (tak ve zpěvě místo: neprší); Pršalo, bylo tma. Sš. P. 723., 140., 519., 782. Pršela síra. Prot. 336. Vyříká pater- noster, jako když prší. Ehr. 37. Že bude pršeť tichá vlažička, že budou pršeť velká kápata. Er. P. 214. Věk ustavičně prší (ubíhá). Jel. Prší déšť, sníh, kroupy. Kom Prší krev, kamení (padá). Us. Začíná pršeti. Prší jen se lije, jen se cedí, jen srší, jen třepá, jen tleská, jen šupí, jen crčí. Us. Prší, prší, jen se lije. Er. P. 118. P-lo jako by z konve lil. Dch. Prší, jakoby šňůry tahal. V Kunv. Msk. Prší, jakoby provázky spu- stil. Mor. Hý. Prší tak šupoce, tak čapoce, tak se léje. Vz Tak. Na mor. Zlínsku. Brt. Až milo prší. Prší, až kloboučky (bubliny) vstávají, Na Mor. Zmokl, ano pršelo. Us. A slepice také pršie = utíkají. Žk. 336. — co. Pršelo, pršelo drobný krupičky. Er. P. 217. Cf. Dštíti. — odkud. Listí prší (padá) se stromů. D. Vlasy s hlavy prší. Čern. Prší se střechy jen crčí. Co s nebe prší, to nikomu neškodí. Č. Cožkoli před se bére, to mu jako z rukou prší. Br. Obilí z pytle děravého prší. Zlob. An z nich prší sekanina. Dh. Bude z něj (m. : z něho= z mračna) pršet. Er. P. 213. Ať hrom hraje kalamajku, s nebe prší brambory, já od toho neopu- stím. U Litom. Dš. — kudy. Prší střechou, oknem. Us. Popel skrze rošt pršel (padal), Čern. — na koho. Měsíčku, nechť prší (pa- dají) tvé paprsky na osiřelého. Hlas. Déšť pršel na nás. Č. Pršelo na nás. Us. Pršely na tebe velké krapě dešča; By na ňu pr- šelo devět dní kamení. Sš. P. 299., 662. Dal na sebe p. Dch. By na ni pršelo ka- mení. Er. P. 165. — čím (kde). Pršelo krví, V., kamením. Us. Jakoby po všem světě hvězdami pršelo. V. V Aegyptě deště žád- ného nepřišívá. Jir. Anth. 11. 136. — komu kam. Pršelo mu za krk. Us. — kdy. Když na sv. Barboru (4/12) prší, chodí prý husa o vánocích po ledě. Dch. Prší-li na sedmi bratrů den (11/2), sedm dní buď na déšť při- praven ; Prší-li v den Marie návštěvy (2/7), čtyry neděle prý nemá úlevy. Moravan. 1875. K večeru pršel sníh. V. — jak dlouho. Tři měsíce žádný déšť nepršel. Kn. — před kým. Ptáci před orlem prší (uletují). Rad. zv. — komu. Kterému koni prší roh. Ms. bib. — jak. Prší svrchu (prší-li silně, obyč. o lijavci). Na Mor. u Nezamyslic. Bkř. Dnes tam prší o celý hřebík. Us. u Újezda.