Příval
Příval (zastr. převal), u, m., od při-val-iti. P., strsl. pri + v?l?, koř. vali. Mkl. B. 43.
P. vzduchu, das Einströmen der Luft. Dch.
— P., silný vítr s deštěm, Sturm, m. V. — P., lijavý déšť, Platz-, Gussregen. P. pršel, se lil, V., spadl, Proch., se přivalil. Ros. P. líti se začal. V. Deštík kapá znenáhla, déšť hustě, příval bouřlivě. Kom. Ustaviční pří- valové pršeli. Kn. Oblaci vylijí z sebe p-ly na zemi. BO. P. na ně spadá horní (imbres montium). BO. — P., voda po lijavci sběhlá, der Giessbach. Přívalové jsou vody dešťové, prudce odtékající, od nichž se dělají povodně a zátopy. Kom. P. krve. Rk. Náhlý p., die Springfluth. Dch. — Přen. Nemoha snésti p-lů slastí nebeských zvolal. Sš. Sk. 117.