DéšťDéšť, gt.
deště (krátí e; vz é), dříve gt. dště; v obec. mluvě:
dešť, dýšť;
deštík, u,
deštíček, čku, m Č. Velké hromobití, malý d. Č. Častý
déšť v lednu mrví hojně kněžskou oboru (hodně lidí mře). Hrš. Hojným
deštěm (slzami) své oči močí. Jg. Pouštěti d. hojný z očí. Jg.