Hromnice
Hromnice, e, hromnička, y, f., geweihte Kerze, svěcená svíce proti hromu, kterou v čas bouře rosvěcují. Kom. — Hromnice, gt. hromnic, dat. hromnicům. H. svátek na den hromnic, na který takové svíce se světí, očišťování panny Marie. H., za starodávna také: hromice, svátek hromový, kterým se počíná hromová n. letní polovice roku. Slove také: den svíček, očištění panny Marie a po- chází z doby pohanské. Lichtmesse. S. N. Přijdou hromnice, konec sanice; O hromni- cích teplo, medvěd staví boudu; o hromni- cích mrzne, medvěd bourá boudu. Er. P. 47. Na h-ce uhlédne-li jezvec stín, opět zalézá do své peleše; Je-li jasno na h., bude sněhu mnohem více; Fučí-li vítr na h-ce od půl noci, je naděje, že se pohanka urodí. Na Mor. Na h. vidí sedlák v ovčinci raději vlka než slunce. Hrš. Skřivan musí na h. vrznout, kdyby měl hned na tento den zmrznout, (Er. P. 47); Jeli na h. chumelice, netrvá pak zima dlouho více; Na h. půl chleba (krajíce), púl píce a Bůh vi, co ještě více (má sedlák míti). Lb. Na hromice dne o hodinu více; Mnoholi (m. kolik) sněhu do hromic, tolik i po hro- micích; Co se napráší do hromic dveřmi, nepráší se po hromicích děrou. Er. P. 47. Na hromnice stěna vlhka od vrabce; Jak dlouho skřivánek před Hromnici zpívá, tak dlouho bude po Hromnicích mlčeti; Leze-li o Hromnicích jezevec z jámy, poleze za měsíc zase do jámy; O hromnicích sníh, na jaře déšť; Metelice na Hromnice cesty umetá, píci podmetá: Na Hromnice zima s letem potkala se. Č. Mudr. 443.